Analýza CEE Attorneys – Opětovný růst cen energií v Evropě začal ovlivňovat globální finanční trhy. Pravděpodobnost, že svět bude čelit stagflaci v důsledku cen energií srovnatelných s cenami za ropné krize v 70. letech, se velmi blíží realitě. Ať už za to může pandemie covid-19 nebo válka na Ukrajině, negativní dopady jsou výrazné na celém světě.
Pražská pobočka mezinárodní advokátní kanceláře CEE Attorneys se dlouhodobě aktivně věnuje energetickým tématům včetně státní podpory projektů v daném segmentu. V rámci aktuální energetické krize pravidelně informují podnikatele o aktuálních možnostech, které jim stát nabízí ke zmírnění negativních dopadů či přesunu k alternativním zdrojům energie. Ve spolupráci se svými zahraničními kolegy proto v CEE Attorneys připravili stručný přehled, jak se s nastalou situací vyrovnávají jednotlivé země v regionu.
1/ Bulharsko
Zavedená opatření v Bulharsku lze dělit do dvou kategorií. V případě první z nich jde o podporu prostřednictvím Fondu pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje, skrze kterou lze získávat úvěry a bankovní záruky v rámci realizace projektů směřujících k energetickým úsporám. Příkladem může být výměna oken, zateplení budov či instalace fotovoltaických panelů. Druhou variantou této kategorie je pak podpora realizovaná prostřednictvím Bulharské rozvojové banky (jedná se o státní banku zaměřující se na podporu a rozvoj malého a středního podnikání). Tato banka nabízí v rámci energetické krize půjčky malým a středním podnikatelům na instalaci fotovoltaických elektráren na své provozovny s tím, že půjčka, splatná až v horizontu 15 let, pokrývá až 95 procent investice. Banka zároveň zajišťuje půjčky na pokrytí nákladů negativních dopadů extrémního růstu cen energií. Půjčku je možné využít až na pokrytí 75 procent nákladů a její příjemce není omezen velikostí podniku, tj. může o ni žádat každý podnikatel. Důležité je však upozornit, že prozatím se tato varianta vztahuje pouze na náklady vzniklé v roce 2022. Jaký bude vývoj pro rok 2023, zatím není známo.
Druhá kategorie se týká nástrojů v rámci tzv. programu NextGenerationEU. Bulharský plán obnovy byl schválen ze strany EU v první polovině tohoto roku. V rámci něj se očekávají investice do obnovitelných zdrojů včetně bateriových řešení pro uskladnění elektrické energie v celkové výši 1,7 miliardy eur a dále investice do renovace budov směřující ke snížení jejich energetické náročnosti ve výši další miliardy eur. Plán obnovy počítá s třemi fázemi pro realizaci uvedených kroků. Součástí poslední z nich by mělo být i zjednodušení řízení o získání licence k výrobě elektrické energie.
2/ Litva
