Marcela Káňová míří z IBM do Rowan Legal

Advokátka Marcela Káňová se po působení v „korporátu“, ve slavné IBM, vrací do advokacie. Jak prozradila exkluzivně pro Lawyers & Business, na začátku dubna začala působit v advokátní kanceláři Rowan Legal, a to jako její nová a také aktuálně jediná partnerka. „Budu se věnovat právu, na to se teď opravdu moc těším. Ale také business developmentu: v oblastech hospodářské soutěže, IT práva a veřejných zakázek,“ prozrazuje Marcela Káňová v našem partnerském rozhovoru.

Začněme exkluzivní informací: od začátku dubna jste novou partnerkou advokátní kanceláře Rowan Legal. Čemu se budete z této pozice věnovat?

Právu! Na to se po bezmála roce a půl ryzího IT businessu opravdu moc těším. S partnerskou pozicí je ale samozřejmě spojen i business development. Ten budu cílit na oblasti, které mi jsou nejbližší, tedy hospodářská soutěž, IT právo a veřejné zakázky.

Opět jste jedinou ženou v ryze mužském vedení kanceláře, s tím už máte zkušenosti z minulosti, kdy jste byla historicky první partnerkou v kanceláři Císař, Češka, Smutný. Jak tuhle mužskou přesilu zvládáte? Nemáte z ní obavy? 

Popravdě nemám. A možná je to částečně i díky té zkušenosti, kterou zmiňujete. Už to pro mě není nová situace. Ano, má to svá specifika, ale nejsou natolik zásadní, abych si s nimi neuměla poradit. A vlastně vůbec nechci vnímat kolegy jako přesilu… jsme jeden tým. Musíme „hrát“ spolu, ne proti sobě, jinak tu hru nakonec prohrajeme. Těší mě, že do hry můžu přispět mimo jiného i tím pověstným ženským přístupem a pohledem, které jsou opravdu v mnoha případech jiné než ty mužské. Tak to prostě je a je to tak dobře. 

Nedávno se mě jedna úspěšná kolegyně advokátka, která vede svou vlastní advokátní kancelář, v live streamu ptala, jestli si nemyslím, že aby žena uspěla v byznysu, musí být tak trochu chlap. Řekla jsem tenkrát rozhodně, že ne. Protože si to vážně nemyslím. Ale hned, co jsem to vyslovila, jsem zaváhala a i později poté jsem si kladla otázku, jestli na tom přeci jen není něco pravdy. Myslím si, že občas může být pro ženy, které se pohybují spíše mezi mužskými kolegy, snazší naladit se na jejich přístup a vzorce chování. Nebo alespoň já se k tomu občas uchyluji. Proto se možná nyní budu snažit, aby to nebylo příliš často. Jednak proto, abych kolegy nepřipravila o ten „jiný přístup“, když už jednou mezi sebe vzali ženu, a jednak proto, že byznysu jde dělat i s citem, empatií a ochotou ke kompromisu.  

Do Rowan Legal jste zamířila z vysoké pozice v IBM. Čím vás právě Rowani zlákali?

Primární bylo to rozhodnutí pro návrat do advokacie. Rowani pak vyšli nejlépe z kanceláří, které stály o to, abych se k nim připojila. Jedním z důležitých faktorů byl široký záběr odborného zaměření a způsob fungování mezi jednotlivými specializacemi. Úzká spolupráce mezi týmy a sdílení know how je důležité pro poskytování kvalitní a komplexní právní služby. To je pro mě hodně důležité, vždycky jsem ctila zásadu „client first“. Mně osobně to pak umožní zapojit se do projektů v rámci všech tří zmiňovaných oblastí, aniž bych musela některou z nich upozadit nebo teprve rozvinout proto, abych se jí mohla následně věnovat. V Rowan Legal jsou odborníci ve svých oborech, kteří se pravidelně umisťují v českých i mezinárodních žebříčcích, stejně jako kancelář jako taková. I to pro mě pochopitelně hrálo svou roli. A konečně to byl i jejich aktivní a férový přístup v rámci diskusí, ve kterých byli ochotni rozkrýt karty. Bavili jsme se od počátku o konkrétních parametrech spolupráce, takže jsem měla skutečně reálnou představu, do čeho se pouštím. 

IBM je slavná, legendární firma. Kdybyste jí ale měla přiblížit někomu, kdo o ní nikdy neslyšel, jak byste to udělala? 

To je docela těžká otázka, protože o IBM slyšel snad úplně každý (smích). Ačkoliv, když jsem do IBM nastupovala, můj o 13 let mladší bratr se netvářil, že by mu bylo zcela jasné, kde že to budu pracovat! Takže: IBM přezdívaná jako „velká modrá“ je americká nadnárodní společnosti s historií sahající až do roku 1911. Je to jedna z největších a nejznámějších technologických společností na světě. IBM přišla s první disketou, harddiskem, bankomatem nebo platební kartou či prvním superpočítačem. Zkrátka IBM vždy byla průkopníkem a udává trendy. V současné době jsou to kvantové počítače, které budou v budoucnu hrát zásadní roli v obraně, bezpečnosti a konkurenceschopnosti jednotlivých států, a mají potenciál zásadně urychlit například výzkum ve zdravotnictví. IBM představila první komerční kvantový počítač už v roce 2019.

A jak budete na IBM vzpomínat?

Rozhodně jen v tom nejlepším. Neodcházelo se mi snadno. Potkala jsem tam několik naprosto výjimečných lidí, a to nejen po profesní a odborné stránce, ale i po té lidské. Byla to byla  obrovská zkušenost, za kterou jsem vděčná.   

Možnost opětovného návratu do advokacie jste od počátku nevylučovala a v posledních měsících ji opatrně naznačovala. Měla jste jasno v tom, že si vyberete nějakou z velkých právních firem, nebo jste zvažovala i jiné možnosti? Třeba založení butikové kanceláře?

Měla jsem i fázi, kdy jsem zvažovala založení vlastní kanceláře a sepisovala si svůj ryze subjektivní seznam plusů a minusů. Tuhle variantu dokonce velmi silně preferoval můj partner. Těch minusů ale nakonec bylo o něco více. Založit kancelář je jedna věc, ale vybudovat opravdu silný a uznávaný brand, je podle mě v dnešní době a konkurenci nesmírně složité a hlavně je to běh na dlouhou trať. Já jsem trochu netrpělivá a současně jsem typ člověka, který jde do všeho po hlavně a s maximálním nasazením, což s tou netrpělivostí vlastně souvisí. S pokorou jsem si proto sama vyhodnotila, že by to v mém případě mohlo být příliš velké sousto. Po vyloučení této varianty jsem pak zvažovala možnost připojení se k menší či střední butikové kanceláři, ale právě ta zmiňovaná možnost věnovat se všem třem specializacím mě logicky vedla k tomu, že to bude některá z velkých kanceláří. Jednak už to prostředí znám, jednak velká kancelář znamená velké a komplexní kauzy, které mě nesmírně baví. 

Váš kariérní příběh je pořád ještě netradiční: působila jste v Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, následně jste zamířila do advokacie, poté jste pracovala v klasickém korporátu, nyní se do advokacie vracíte. Nakolik je u nás komplikovaná, nebo naopak jednoduchá vzájemná prostupnost takovýchto profesí?

V advokacii jsem začínala hned po studiích, ještě před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, takže teď je to vlastně už třetí a věřím, že poslední „kolo“ v advokacii. Říká se přece do třetice všeho dobrého. Ale abych neutíkala od otázky, myslím si, že prostupnost těch profesí sama o sobě není složitá, pokud jsou ty profese spojuje tatáž či obdobná odbornost. Tak to bylo v mém případě. O mnoho náročnější je to ale na pochopení a přizpůsobení se konkrétnímu prostředí, způsobu jeho fungování a na adaptaci souvisejících četných psaných i nepsaných pravidel. V tomhle ohledu totiž člověk pokaždé začíná tak trochu od začátku, což nemusí být každému příjemné. Náročná je i nutná změna v uvažování a přístupu řešení problému. Já bych ale rozhodně neměnila. Ta osobní zkušenost podívat na stejný problém z různých úhlů pohledu je nenahraditelná a alespoň mě se vždy dařilo těžit z každé takové zkušenosti v těch dalších pozicích. 

Předpokládám, že vzhledem k vašemu návratu do advokacie je vám nejbližší právě advokátní pohled. Proč tomu tak je?

Je to tak, ale proč? Asi proto, že mě baví ta možnost sdílet s klienty jejich „příběhy“, vyhrávat s nimi jejich „boje“, i se ctí nést porážku a minimalizovat negativní dopady. Přichází stále nové a nové příběhy a jsou tolik rozmanité. I přes nutnou fázi objektivního vyhodnocení, nakolik je reálné ten „boj“ vyhrát, a upozornění na související rizika, dělám vše pro to, abych jako advokátka uhájila zájmy svého klienta, pokud si to on sám přeje. V určitém smyslu je tak advokátní pohled spojen s velkou mírou volnosti.  

Nechtěl bych opomenout ani vaši přednáškovou u a publikační činnost. Čím je ta pro vás zajímavá?

V běžném pracovním nasazení je to pro mě vlastně příležitost vypnout. Dopřát si čas k zamyšlení se nad konkrétními tématy. Beru to jako součást sebevzdělávání, protože často při detailním rozboru narazím na aspekty, které jsem si původně ani neuvědomovala nebo mě na ně upozorní posluchači na přednášce či semináři. Interakce a zpětná vazby, to je asi to nejzajímavější.  

Chystáte v tomto ohledu i něco rozsáhlejší? Knihu?

Ano. Už brzy by měla v nakladatelství Wolters Kluwer vyjít publikace s názvem „Zákon o zadávání veřejných zakázek – vybrané aspekty a instituty“. Půjde o publikaci v edici Právo prakticky, proto jsem se v pěti kapitolách u vybraných aspektů pokusila nejen popsat problém, ale i formulovat alespoň dílčí doporučení pro aplikační praxi. Věnuji se například hodně diskutovanému vendor lock-in v IT veřejných zakázkách, o kterém toho bylo řečeno i napsáno mnohé, přesto stále zůstává řada nezodpovězených otázek včetně té nejzásadnější, zda vůbec je možné a efektivní se vendor lock-inu zcela zbavit. 

Zajímavá pro čtenáře by mohla být i problematika stále ještě spíše opomíjené náhrady škody ve veřejných zakázkách. Věnuji se rovněž vylučování účastníků zadávacího řízení z důvodů podezření, že mezi nimi byla uzavřena nedovolená kartelová dohoda. Toto téma jsem už jednou uceleně zpracovávala v rámci knihy předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, doc. Mlsny, s názvem „Veřejné zakázky a hospodářská soutěž – synergie a průsečíky“, na které jsem měla možnost se spoluautorsky podílet.

Vaše různé odborné pohledy obohacuje ještě vaše aktivita v rozkladových komisích ÚOHS a NÚKIB. Jak konkrétněji vypadá? A ponecháte si ji i nyní?

Určitě si ji ponechám velmi ráda, ale není to samozřejmě jen na mně. Rozkladová komise je poradním orgánem předsedy ÚOHS, respektive ředitele NÚKIB. Její členové jsou jmenováni sami za sebe, nehájí ničí zájmy, sdílí jen své odborné znalosti a zkušenosti, proto si svého členství v obou komisích vážím a věřím, že změna působení na členství nijak neovlivní. Rozkladová komise ÚOHS pro oblast veřejných zakázek, které jsem členem, zasedá zhruba osmkrát ročně a v rámci většiny dne se projednávají rozklady v pořadí, jak byly podány. Vede se diskuse, každý případ má svého zpravodaje z řad členů rozkladové komise a nakonec se hlasuje, zda napadené rozhodnutí potvrdit, změnit, či zrušit a vrátit prvnímu stupni k dalšímu projednání. Samotné jednání vyžaduje domácí přípravu, prostudování si podkladů ke všem případům, aby člověk mohl vůbec vést diskusi a poté kvalifikovaně hlasovat. Obdobné je to i v případě rozkladové komise NÚKIB, kde je ale zatím nápad rozhodnutí nižší. 

Pojďme zpátky k Rowan Legal. Máte už jasno o nějakých svých klientech?

O konkrétních klientech zatím pouze obrysově, spíše na bázi jejich zaměření. Když se vrátím k těm různým pohledům, tak samozřejmě dává velký smysl zapojit se do kauz týkajících se IT sektoru, odkud mám čerstvé zkušenosti, mimo jiné i z pohledu účastníka zadávacích řízení v IT veřejných zakázkách. Proniknout více do IT, pochopit technickou stránku věci a fungování trhu bylo velkou motivací, proč se načas z advokacie vzdálit.  

Zdá se mi, že IT právo je specializací budoucnosti a že v dohledné budoucnosti se bez něj už žádný právník neobejde. Vnímáte to stejně? A co všechno nás v této oblasti může čekat?

Vnímám to velmi podobně. IT právo, v nejširším slova smyslu, je už nějakou dobu v popředí zájmu a určitě bude dále nabývat na významu. Jde to ruku v ruce s tím, že informační technologie jsou všude kolem nás. Po digitalizaci volá veřejná správa i soukromý sektor. A logicky přibývají i souvisejících právních aspekty. 

Čeká nás toho, myslím si, ještě hodně. Nejblíže je implementace evropské směrnice o kybernetické bezpečnosti NIS 2 v podobě nového zákona, který na místo stávajících cca 345 povinných subjektů dopadne na více než 6000 subjektů. Velkým tématem je a ještě budou data a umělá inteligence, jejíž využití podporuje Evropská unie a snaží se proto pro to definovat pravidla. V souvislosti s digitalizací státu bude určitě zajímavé sledovat i kroky Digitalní informační agentury, která vznikla k 1. lednu 2023 jako ústřední orgán státní správy. Ten výčet by mohl být ještě poměrně dlouhý, ale nechci vás ani čtenáře zahltit nebo dokonce unudit. 

Lawyers & Business si můžete zakoupit například na webu mojecasopisy.cz.