Aktuální povodně ze střednědobého pohledu výkonnost české ekonomiky neovlivní. V nejbližších dnech se sice na hrubém domácím produktu (HDP) projeví výpadek výroby i spotřeby, v budoucnu ho ale zřejmě bude kompenzovat obnova po přírodní pohromě. Shodují se na tom analytici. Na odhad konkrétní výše škod způsobených povodněmi je podle nich zatím příliš brzy.
„Z pohledu HDP půjde na jedné straně o výpadek ve výrobě, exportu i spotřebě, na druhou stranu obnova si hned od počátku vyžádá rychlé investice do rekonstrukcí, které zase celková čísla za ekonomiku mohou vylepšovat,“ míní hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Vliv povodní na HDP podle něj může brzy vymizet. „Otázkou však zůstává, jak rychle se podaří obnovit poškozená území, infrastrukturu, bydlení i fungování místní ekonomiky. Je rovněž možné, že některé firmy to třeba už v dané situaci raději vzdají,“ dodal Dufek.
„Z pohledu ekonomiky po přírodních katastrofách zpravidla dochází po počátečním negativním dopadu do ekonomického výkonu k následnému zrychlení hospodářského růstu, daného naplněním odložené poptávky a investicemi do obnovy infrastruktury,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Neočekává přitom, že by důsledky povodní nějak ovlivnily rozhodování České národní banky o dalším nastavování úrokových sazeb.
Na odhady škod je podle ekonomů ještě brzy, nabízejí zatím srovnání se záplavami, které Česko postihly v minulosti. “ Letošní povodně zatím bohužel zasahují relativně velkou část celé republiky, což hovoří spíše pro vyšší materiální škody – přesahující výrazně škody roku 2013 a odpovídající spíše roku 1997 nebo 2022, kdy se škody pohybovaly okolo tří procent HDP,“ uvedl Bureš. Dopady ale podle něj do určité míry tlumí protipovodňová opatření vytvořená v posledních dvou desetiletích, která pomohla například ochránit Prahu. „Zásah velkých center asi bude klíčovým faktorem ovlivňujícím jak celkovou výši materiálních škod, tak míru dočasného zpomalení HDP,“ dodal.
„V tuto chvíli je naštěstí pravděpodobnější, že nynější povodně by neměly být až tak ničivé jako ty z let 1997 nebo 2002. A to i díky efektivnější práci odpovědných složek státu, nejvíce pochopitelně těch záchranných, a celkově lepším monitorovacím a komunikačním možnostem a metodám,“ míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj by se škody mohly spíš přiblížit povodním roku 2013, kdy dosáhly 0,4 procenta HDP, což by při dnešním výkonu ekonomiky odpovídalo zhruba 28 miliardám korun.