Mezi hlavní cíle Komory mikropodniků, která byla založena letos v červnu, patří snížení byrokracie. Novinářům to řekla předsedkyně představenstva komory Monika Mrázová. Byrokracie podle ní nejmenší firmy zatěžuje ještě více než ty velké. Dalším cílem je zavedení pojmu ‚mikropodnik‘ do české legislativy. V ČR je podle dat společnosti CRIF – Czech Credit Bureau více než 590 000 firem.
Mikropodniky jsou páteří hospodářského růstu, uvedla Mrázová. Nejen v ČR tvoří malé a střední podniky více než 99 procent všech firem. A mikropodniky podle ní představují drtivou většinu z nich. Jsou i největším zaměstnavatelem. „Přesto čelí mnoha překážkám, které je nutné překonat, aby jejich role v české ekonomice byla ještě významnější. Chceme těmto subjektům poskytnout nástroje a podporu, kterou potřebují, aby mohly růst a prosperovat,“ dodala.
Zákonné normy České republiky na pojem mikropodnik prakticky zapomněly, uvedla Mrázová. Podle legislativy EU mikropodnik musí splňovat dvě ze tří kritérií, a to méně než deset zaměstnanců, roční obrat do dvou milionů eur, tedy 50 milionů Kč, nebo rozvahu do dvou milionů eur.
„Veřejným prostorem o drobných podnikatelích rezonuje nálepka ‚parazitů‘ a ‚černých pasažérů systému‘, na které zaměstnanci doplácejí. Živnostníci podle stejného scénáře podvádějí a neplatí daně,“ uvedla Mrázová. Komora mikropodniků chce podle ní přispět ke změně této situace. „Mikropodniky ale nebudou demonstrovat na náměstích,“ poznamenala.
Hlavními problémem malých podniků v Česku je zejména obtížný přístup k financím a úvěrům, což je zvlášť citelné pro start-upy a malé firmy bez dostatečného zajištění, řekl ČTK datový ředitel firmy Creative Dock Adam Hanka. K tomu se podle něj přidává právě regulační a administrativní zátěž. Dalším významným problémem je vysoká konkurence ze strany větších korporací a zahraničních společností, které mají více zdrojů a lepší marketingové strategie, podotkl.