Co je v přepracovaném návrhu zákona o whistleblowingu?

|

Nedávno byl zveřejněn návrh nového zákona o ochraně oznamovatelů, tzv. whistleblowerů, a to v návaznosti na příslušnou evropskou směrnici. Smyslem právního předpisu je umožnění oznamování protiprávních jednání bez negativních následků pro oznamovatele protiprávních jednání. Jedná se o přepracovaný návrh předchozí vlády, která jej však nestihla včas prosadit.

Zákon má zavést opatření chránící zejména zaměstnance, ale i další osoby jako OSVČ nebo dobrovolníky, kteří oznámí protiprávní jednání, o kterém se dozví v rámci své pracovní či obdobné činnosti. Za protiprávní jednání se pak považují trestné činy či porušení specifikovaných právních předpisů, a to například v oblasti finanční, daňové, veřejných zakázek, životního prostředí ale i ochrany spotřebitele či osobních údajů. Ochrana se kromě oznamovatele vztahuje mimo jiné i na osoby pomáhající oznamovateli a jeho rodinné příslušníky.

Cílem zákonné úpravy je zamezit tzv. odvetným opatřením, tedy sankcím vůči oznamovateli či jeho znevýhodnění v další práci či jiné činnosti. Oznámení tak bude možné podat buď prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému zaměstnavatele nebo ministerstvu spravedlnosti.

Povinnost zavést vnitřní oznamovací systém má dopadat na soukromé subjekty s více než 50 za-městnanci (v původním návrhu zákona byla tato hranice stanovena na 25 zaměstnanců). Tato po-vinnost bude platit i pro další vyjmenované subjekty, zejména z prostředí kapitálového trhu či po-jišťovnictví a dále pak na veřejnoprávní subjekty se stanovenými výjimkami (např. obce do 10 000 obyvatel).

V rámci vnitřního oznamovacího systému by komunikace při podání podnětu a jeho řešení měla být prováděna skrze určenou osobu, která má fungovat jako prostředník mezi oznamovatelem a zaměstnavatelem tak, aby nedošlo k odhalení identity oznamovatele.

Pokud bude ale oznámení podáno u ministerstva spravedlnosti a nebude posouzeno jako nepravdivé, pak o něm má být informován příslušný orgán veřejné moci (bez kontaktování zaměstnavatele).

Podáním oznámení nemá být obecně porušena zákonná či smluvní povinnost mlčenlivosti, nesmí však obsahovat například utajované informace nebo porušovat advokátní, lékařské či zpovědní tajemství ani ohrožovat bezpečnostní zájmy České republiky.

Navržená účinnost je sice až k 1. červenci 2023, doporučujeme však nezanedbat přípravu, a to vzhledem k možným sankcím. Za jednotlivá porušení stanovených povinností jsou navrženy pokuty až do výše 1 000 000 Kč.

Pro úplnost dodáváme, že transpoziční lhůta stanovená evropskou směrnicí uplynula již na konci minulého roku a veřejné instituce tak již nyní musí plnit povinnosti stanovené přímo ve směrnici.

Předchozí

M.B.A. Finance: Druhé Milostivé léto dopadne hůře než to první. Až o 70 procent

Císař Češka Smutný měli loni u soudů téměř 100% úspěšnost

Další