Advokacie a právo pohledem Jana Januše – Kancelář Havel & Partners představila novou moderní službou, propojující technologie a advokacii. Její Certoo umožňuje „získat nezpochybnitelný, bezpečný a neměnný důkaz o autorství dokumentů či dat. Certoo chrání vlastnictví pomocí nevyvratitelného blockchain časového razítka a certifikátu o vlastnictví, které by do budoucna mohly sloužit také jako platné důkazy u soudu“. Společně například s PRK Partners, která na propojení advokacie a technologií spolupracuje třeba s vydavatelskou firmou Wolters Kluwer, provozující informační systém ASPI, tak začíná bořit dosavadní dojem, že český právní trh je příliš malý na to, aby se i čistě na něm vyplatilo advokátním kancelářím hledat právně-technologická řešení.
Zatím ale stále platí, že se advokáti při těchto modernizacích spojují s dalšími firmami, experty právě na technologii a nefinancují tak vývoj inovací čistě ze svého. „Projekt Certoo vznikl ve spolupráci advokátní kanceláře s technologickou společností ARTinii Production s cílem přinést nejmodernější řešení pro právní problémy, se kterými se Havel & Partners v oblasti práva duševního vlastnictví ve své praxi setkává,“ uvedli nyní Havel & Partners.
„V dnešní době je nesmírně obtížné efektivně zabránit nedovolenému kopírování díla nebo jeho napodobování. Vidíme v praxi, jak je pro klienty v případě sporu často složité prokázat, že jsou autory konkrétního díla. Projekt Certoo chce tento problém vyřešit, a to za pomoci nejmodernějšího technologického nástroje – blockchainu. Jsme lídrem v oblasti inovací právních služeb, a protože propojení práva a technologií nás baví a vidíme v něm velký potenciál, vytvořili jsme tento společný blockchainový projekt,“ sdělil pak jeden z původních zakladatelů kanceláře Robert Nešpůrek.
„Prostřednictvím účtu na Certoo získá klient přístup ke svému soukromému úložišti a může na něj nahrát jakýkoli soubor nebo složku, kterou chce chránit. Certoo soubory zašifruje a uloží jejich digitální záznam v podobě zašifrovaného kódu na blockchain. Pomocí blockchainu je takto možné chránit autorství k digitálním dílům nebo dílům nedigitálním, ale převedeným do digitální formy. Můžou to být typicky fotografie, architektonický návrh, hudba či jiný zvukový záznam, ale i texty – třeba článek, smlouva, vědecká práce nebo závěť,“ uvedla dále kancelář.
Mimochodem, technologie v souvislosti s deklarováním práva využívají i jiné advokátní kanceláře. Třeba tohle jsou slova Miroslava Dubovského, Country Managing Partnera pražské kanceláře DLA Piper, pro květnové číslo magazínu Lawyers & Business: „Založili jsme speciální engine TOKO zaměřený na vytváření tokenů a smart contracting pro naše klienty. Máme tedy vlastní digitální řešení na míru, jež se hodí například v případě, kdy potřebujete rozdělit vlastnické právo k určité věci na podíly, což je více anglosaský koncept nežli evropský, či chcete nechat svázat vlastnictví s jeho digitálním ověřením. To pak funguje skvěle pro například ověřovaní originality určitého uměleckého díla. Tento engine je schopen vygenerovat token, tedy jednotku, která bude s majetkem nadále pevně spjata a může dokládat jeho specifičnost. Nebo naopak jde s jedním fragmentem volně obchodovat, podobně jako se bitcoin prodává na části.“
Technologie jsou budoucností, ať chceme, nebo nechceme, a zcela jistě to platí i pro advokacii. Svědčí o tom rovněž tato slova předsedy České advokátní komory Roberta Němce, pronesená po apelu generálního ředitele Vězeňské služby ČR Simona Michailidise. „…a proto si dovoluji vyzvat všechny advokáty, aby v případech, kdy osobní kontakt s vězněným klientem není nezbytně nutný, využívali možnosti komunikovat s vězněným klientem online prostřednictvím aplikace Skype. Připomínám, že tento způsob komunikace je možný od 16. dubna 2020 díky projektu „Skype obhajoba“, který realizovala Vězeňská služba ČR spolu s Českou advokátní komorou,“ citovala jej Česká justice. Samozřejmě, nyní to souvisí s pandemií, ale za pár let? Kdo ví.
Ostatně i nové představenstvo Komory, které si ještě před Vánocemi rozdělilo oblasti působení, ve svém programovém prohlášení uvedlo například, že „budeme usilovat o přijetí právní úpravy, která by umožnila advokátům podílet se na rozhodování sněmu konaného v roce 2025 i jiným než současným prezenčním způsobem“, „kromě stávajícího účtu ČAK na Twitteru zřídíme oficiální účet ČAK na LinkedIn a zvážíme případně i využití dalších sociálních sítí“.
V samostatné kapitole Informační technologie pak „podporujeme elektronizaci justice i advokacie a důsledné využívání informačních technologií v rámci profesní samosprávy. Je zcela přirozené, aby komunikace se soudy a dalšími justičními orgány probíhala za pomoci informačních technologií tam, kde je to vhodné. Justice nemůže stát mimo vývoj informačních technologií ve společnosti. O videokonferenční komunikaci mezi advokáty a jejich vězněnými klienty jsme se již zasadili. Videokonferenční účast advokáta u soudního jednání přinese úsporu času stráveného na cestě. Tuto formu komunikace ale nechceme vnucovat všem advokátům a ve všech jednáních, ale přinášíme ji jako alternativu tam, kde to je ku prospěchu věci a klienta. Digitalizace soudních spisů a možnost vzdáleného přístupu advokátů do nich pak bude díky prostředkům elektronické identifikace, včetně jednoduché bankovní identity, dalším milníkem, kterého chceme dosáhnout. Budeme pokračovat v digitalizaci agend ČAK tak, abychom advokátům umožnili efektivní vyřizování agend v Komoře včetně extranetového přístupu k účtu advokáta“.
Pokud už je ale na vás těch inovací a technologií až moc, vraťme se do akademického „klidu“. Vězte, že Právnická fakulta Univerzity Karlovy má tři nové profesory: šéfa katedry trestního práva a velmi úspěšného advokáta Tomáše Gřivnu, experta na jaderné právo a obecně správního práva Jakuba Handrlicu a experta na lidská práva a evropské právo Haralda Christiana Scheue. Dosavadní docenty „povýšil“ prezident Miloše Zeman. Gratuluji!