Advokátka Adéla Kučerová pracuje pro Taylor Wessing v České republice i v Německu, často tak pobývá rovněž v berlínské kanceláři firmy. „Pokud advokát pracuje či plánuje pracovat se zahraničními klienty, je podle mého názoru téměř nezbytné mít mezinárodní přesah. Znalost jazyka, byť je nesmírně důležitá pro základní komunikaci, sama o sobě z mého pohledu v tomto případě nestačí. Mimo jiné i to bylo důvodem, proč jsem se rozhodla dále studovat a přihlásila se do LL.M. programu na Humboldt-Universität zu Berlin, který je určen pro zahraniční právníky a je zaměřen na německé a evropské právo a praxi. Nyní proto bývám i v Berlíně,“ říká v našem rozhovoru, v němž probíráme i to, zda je německá advokátní klientela nějak specifická nebo dění v oblasti stavebního práva, jemuž se Adéla Kučerová věnuje.
Pracujete pro Taylor Wessing v Praze, ale často se vyskytujete též v pobočce Taylor Wessing v Berlíně. Jak k tomu došlo?
Zkušenosti z mezinárodního prostředí považuji z pohledu práce advokáta za velmi důležité. Pokud advokát navíc pracuje či plánuje pracovat se zahraničními klienty, je podle mého názoru téměř nezbytné mít takovýto mezinárodní přesah. Znalost jazyka, byť je nesmírně důležitá pro základní komunikaci, sama o sobě z mého pohledu v tomto případě nestačí. Mimo jiné i to bylo důvodem, proč jsem se rozhodla dále studovat a přihlásila se do LL.M. programu na Humboldt-Universität zu Berlin, který je určen pro zahraniční právníky a je zaměřen na německé a evropské právo a praxi. Nyní proto bývám i v Berlíně. Vzhledem k tomu, že Taylor Wessing má pobočky i v Německu a mimo jiné právě v Berlíně, mnohé to usnadňuje. S německými kolegy navíc často úzce spolupracujeme na některých přeshraničních projektech, kdy osobní přítomnost umožňuje lepší koordinaci a obecně spolupráci dále posiluje, a i do budoucna rozvíjí.
Proč zrovna Německo?
První zkušenost s německým prostředím jsem získala již během magisterského studia. V rámci programu Erasmus jsem strávila jeden semestr na Bucerius Law School v Hamburku a měla možnost zjistit, jak právo funguje a je vyučováno za hranicemi České republiky. Do Hamburku jsem se nedávno opět vrátila v rámci secondmentu v hamburské pobočce Taylor Wessing. Taylor Wessing v Německu má cenné a dlouholeté zkušenosti na trhu datových center a v Taylor Wessing Hamburk působí specializovaný tým zabývající se mimo jiné právě jejich výstavbou a souvisejícími otázkami. S těmito kolegy jsem měla možnost nějakou dobu úzce spolupracovat. Obě zkušenosti mě profesně velmi pozitivně ovlivnily a mnohé naučily. Německé prostředí i jazyk mám též obecně velmi ráda, byla to pro mne proto jasná volba. Německé právo je tomu českému navíc v mnoha ohledech blízké, což vybízí ke srovnávání obou právních úprav a poskytuje inspiraci ke hledání nových řešení a cest.
V čem jsou podle Vás česká a německá kancelář Taylor Wessing specifické?
Taylor Wessing je v Německu velkou kanceláří, která je zastoupena ve vícero významných městech a celkem v německých pobočkách pracují stovky právníků. Určitá specifika a s tím související rozdíly, například i ve struktuře řízení kanceláře, jsou tedy dány samozřejmě rozdílnou velikostí obou kanceláří, kdy každý z modelů vyžaduje jiný přístup. Z mé zkušenosti jsou v Německu též často tvořeny skutečně velmi úzce specializované týmy, například již zmiňovaný hamburský mezioborový tým zaměřený na datová centra. V České republice je na specializaci též kladen důraz, záběr v praxi je však obvykle širší.
V České republice máme za sebou nedávné změny stavebního práva. Máte zkušenosti se stavebním právem v Německu?
Ano, částečně. Velmi mě aktuálně zajímá problematika územního plánování a zejména téma smluv s investory v oblasti developmentu. Německo je často dáváno za příklad země, která smlouvy s investory hojně využívá a má je výslovně zakotveny ve stavebním zákoně. Česká republika se oproti tomu dočkala obecné úpravy tzv. plánovacích smluv až nyní, s účinností nového stavebního zákona, a tato nová úprava je hojně diskutována odbornou veřejností. Tomuto tématu se v rámci svých studií věnuji také a zkoumám podobnosti a odlišnosti obou úprav a prostor, kde by bylo možné se případně inspirovat, což mě skutečně velmi baví, a věřím, že tyto poznatky a zkušenosti budou pro mou další praxi přínosné.
Je třeba k německým klientům přistupovat jinak, než například k českým?
Rozdíly v optimálním přístupu ke klientovi mohou též souviset se zemí, z níž klient pochází, často ale závisí také na jiných faktorech. Nejsem příliš zastáncem generalizací a byť by na tomto místě bylo snad možné očekávat odpověď s odkazem na německou efektivitu a pověstnou časovou organizaci a říkat, že němečtí klienti vyžadují preciznější přístup, tento názor nesdílím a nemyslím si, že by v tomto byl rozdíl. Každý klient, včetně českého, očekává kvalitní výstupy a chce být efektivní. Z mého pohledu je potřeba ke každému klientovi přistupovat individuálně a ideálně rozpoznat, jaký přístup od advokáta konkrétně daný klient v dané chvíli preferuje. Klientovi by měly být informace vždy předávány tak, aby pro něj byly srozumitelné a užitečné. Myslím si proto, že z pohledu českého advokáta je u přístupu k německým klientům skutečně velkou výhodou, pokud advokát zná německé prostředí a třeba též přístup tamních advokátů a způsob, jakým s právem pracují. Umožňuje to klientovi přiblížit lokální situaci tak trochu „jeho očima“.
Celý rozhovor si můžete přečíst v Lawyers & Business č. 4/2024, které vychází 30. září.