Matznerům je 20, Rowani zahájili konferenční sezonu a řeší se tarify

|

Advokacie a právo pohledem Jana Januše – Matzner Legal zahájila letošní oslavy různých výročí advokátních kanceláří. Rowan Legal zase otevřela konferenční sezónu roku 2023. A také se řešily tarify, jak ten advokátní, tak ten exekutorský. Jeden výrazněji úspěšněji než druhý.

Advokátní kancelář Matzner Legal si druhý týden v lednu připomněla servírovanou večeří v Prague Business Clubu na Václavském náměstí a vystoupením houslisty Jaroslava Svěceného své 20. výročí. Firma se za tu dobu významně zvětšila a nedávno také změnila svůj název z Matzner et al na jasnější a modernější Matzner Legal. Před sebou má ale další velké plány, jak prozradil v listopadovém partnerském rozhovoru v Lawyers & Business její zakladatel Jiří Matzner. Kancelář se totiž nejspíše ještě rozroste, nebo se naopak připojí k jiné právní firmě. „Zatím je to padesát na padesát. Sám jsem oslovil několik, řekněme, samostatných advokátů, kteří ale třeba pracují ve třech,“ popisoval Matzner. „Stále se ale rovněž nevzdávám myšlenky, že bych mohl s někým zfúzovat, respektive spojit se s někým větším, trh k tomu bude totiž směřovat. To je otázka příštích tří až čtyř měsíců, kdy se ukáže, zda jde o životaschopný projekt.“ Brzy by tak mohlo být jasněji.

Rowan Legal uspořádala o den později ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy první velkou odbornou konferenci letošního roku, a to Hromadné žaloby 2023 aneb kolektivní řešení soudních sporů. „Evropská unie přijala v roce 2020 směrnici o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů s termínem pro zveřejnění národních předpisů nejpozději do 25. prosince 2022 a jejich použitelnost od 25. černa 2023. I Česká republika tak má povinnost zakotvit do českého práva institut hromadné žaloby. Konference je pořádána v souvislosti s představením českého návrhu zákona a jejím cílem je prodiskutovat základní otázky kolektivního řešení soudních sporů. Zaměří se rovněž na možnosti a limity stávající právní úpravy a rozebere teoretické i praktické aspekty očekávané legislativy, na jejímž základě bude do právního řádu ČR zavedeno hromadné řízení ve spotřebitelských sporech,“ uvedla o akci kancelář.

Představitelé České advokátní komory se začátkem roku sešli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a dalšími představiteli resortu a probrali mimo jiné zákon o advokacii nebo advokátní tarif. „Prvním tématem našeho jednání byla novela zákona o advokacii, a to ve třech základních okruzích – jednak posílení ochrany důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem, dále umožnění pořádání sněmu ČAK i za pomocí online prostředků, a nakonec umožnění koncipientům, kteří o někoho pečují, vykonávat advokátní praxi i na kratší úvazek,“ cituje předsedu Komory Roberta Němce Advokátní deník. „V některých povoláních je mlčenlivost základním předpokladem pro výkon vlastní činnosti. Pokud nebude dodržována, může se snadno stát, že daňový poradce nebude daňovým poradcem, advokát nebude advokátem… A já jsem v tom směru velmi konzervativní a na straně advokacie v tom smyslu, aby advokátní mlčenlivost byla zachovávána v maximálním rozsahu, i když se nám občas stane, že se vyskytnou ojedinělé excesy,“ uvedl k tomu podle Advokátního deníku Pavel Blažek. K advokátnímu tarifu řekl následující: „Jsem si vědom, že o advokátním tarifu se hovoří již více než rok, a přestože vyhlášku může formálně schválit sám ministr, jsou u nás pravidla jasná – nejdříve je třeba, aby norma prošla mezirezortním připomínkovým řízením. Domnívám se, že by novela advokátního tarifu by mohla být účinná od 1. července tohoto roku.“

Hůře pak patrně dopadla jednání spojená s exekučním tarifem. „Exekutorská komora několik měsíců jednala s ministerstvem spravedlnosti o navýšení tarifu, který se nezměnil více než 16 let. To umocnila současná ekonomická situace, vysoká inflace. Zvýšení cen energií a zdražování služeb se dotýká všech, soudní exekutoři nejsou výjimkou. Zástupci Komory proto požadovali minimálně dorovnání odměny soudních exekutorů na původní výši a do hotových nákladů promítnout inflaci za posledních 16 let. K návrhu, který odešel do připomínkového řízení a do kterého opět výrazně zasáhli někteří zástupci části neziskového sektoru, máme zásadní výhrady,“ uvedla tisková mluvčí Exekutorské komory Eva Rajlichová.

„Soudním exekutorům totiž reálně příjmy sníží. Už v tuto chvíli je v Česku zhruba dvacet neobsazených exekutorských úřadů. Pokud by se v důsledku neutěšené ekonomické situace musely zavírat další, bude to znamenat, že stovky spisů, běžících věcí nebude mít kdo administrovat a přinese to komplikace především dlužníkům. Úspěšnost vymáhání pohledávek soudními exekutory je dlouhodobě kolem 30 procent (analýza EK ČR z roku 2020). Náklady nese dlužník – pro stát tedy exekutoři představují bezplatnou, efektivní a v neposlední řadě zákonem kontrolovanou službu. Pro EK ČR by byla přijatelná kompromisní varianta. Na ní se její zástupci shodli s MSp  před tím, než do jednání vstoupili zástupci neziskového sektoru – tedy minimální zvýšení odměny na 3.000,- Kč a paušální náhrada hotových výdajů na částku 5.000,- Kč,“ sdělila dále.

„Čeští soudní exekutoři se v loňském roce museli vypořádat se dvěma milostivými léty, kde jim zákonodárci přiznali odměnu, která neodpovídala ani v té době již nevyhovujícímu exekučnímu tarifu. Čeká je dále zastavování marných resp. bezvýsledných exekucí, kde doposud nebyla určena náhrada za náklady, které jim vznikly. Tyto kroky motivované zejména politicky vnímají členové stavu jako vážnou hrozbu pro vymahatelnost práva v České republice. Pokud toto nebude fungovat, může to mít vážné celospolečenské důsledky. Destrukce vymahatelnosti práva může například odradit velké zahraniční investory nemluvě o tom, že otřese důvěrou občanů v celý princip právního státu,“ dodala za exekutory Rajlichová.

Předchozí

Míra uspokojení pohledávek se vrátí na úroveň 90. let, varuje ČAV

Reportáž z udílení ocenění TOP muži magazínu CEO

Další