Petici proti případnému uzákonění možnosti propouštění bez udání důvodu podepsalo za tři měsíce téměř 52.600 lidí. Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) petici ve středu dopoledne předají sněmovnímu petičnímu výboru. Na sociální síti X to uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Možnost propuštění bez udání důvodu zmínila ve svém souboru 37 opatření na podporu ekonomického růstu Národní ekonomická rada vlády (NERV). Navrhovala k němu také odstupné a rekvalifikace.
ČMKOS zahájila sběr podpisů pod petici 21. února. Odboráři tehdy uvedli, že výpověď bez udání důvodu otevírá dveře například k posílení diskriminace na trhu práce, propouštění lidí z práce z politických či dalších důvodů a celkově nepřijatelně ohrožuje postavení zaměstnanců a zvyšuje jejich nejistotu. „Svůj podpis připojilo 52.563 osob. Děkujeme všem, kteří se do dnešního dne připojili. Vaší podpory si velmi vážíme,“ napsal v úterý Středula na síti X.
Výpověď bez udání důvodu je jedním ze záměrů, proti kterým měl mířit na úterý svolaný protest ČMKOS. Po událostech na Slovensku, kde muž postřelil premiéra Roberta Fica, odboráři demonstraci zrušili. K jednání o výpovědi bez udání důvodu, o reformě penzí či zaručených mzdách ale vyzvali premiéra Petra Fialu (ODS).
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) několikrát zopakoval, že v připravované vládní novele zákoníku práce ustanovení o výpovědi bez udání důvodu nebude. Do kodexu ho chtějí při projednávání ve Sněmovně přidat poslanci ODS, uvedl dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zástupci opozice uzákonění možnosti výpovědi bez udání důvodu opakovaně odmítli.
NERV doporučil možnost propuštění bez udání důvodu, ale v „rozumné lhůtě s rozumným odstupným“. V jeho výši by se mohly odrážet odpracované roky. Podle rady by se inspirace dala hledat v zahraničí, třeba v dánském modelu flexicurity. Pojem se skládá ze slov flexibility a security, tedy pružnost i zabezpečení. K tomu je nutné připravit české služby zaměstnanosti, podotkla rada. Poukázala na vyšší výdaje státu ke zmírnění dopadů propouštění, a to třeba na rekvalifikace. Vedle snadnějších výpovědí pak zmínila také pružnější nábory či regulaci pracovní doby.
Česko patří v EU dlouhodobě k zemím s nejnižší nezaměstnaností. Zaměstnavatelé si stěžují na nedostatek pracovních sil. Podle NERV by bylo potřeba český trh práce rozpohybovat. Rada ve svém souboru doporučení uvedla, že problémoví zaměstnanci či zaměstnanci bez výkonu jsou v Česku nepropustitelní, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň. „Obtížné propouštění, například v reakcích na externí šoky, váže zaměstnance v méně produktivních firmách, a tím také brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat,“ uvedla rada. Podle ní to vede ke ztrátě konkurenceschopnosti. Podle odborů je možné zaměstnance propustit kvůli špatné práci, porušování pracovní kázně či při zrušení místa a „poctivý zaměstnavatel“ další důvody do zákoníku práce dostat nepotřebuje.