Každý ze soudců Nejvyššího soudu se každoročně podílí na vydání přes 300 rozhodnutí. Stát od nich ale současně očekává také maximální erudici, studium a vytváření precedentů. Na neudržitelné požadavky upozornil na kongresu Právní prostor místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Otevřel tak debatu o potřebě změny systému českého soudnictví. Na kongresu rezonovala i další témata, jako například překážky v zavádění e-Governmentu, trestní odpovědnost robotů nebo přednášky o otázce ženských práv. Za ni si první česká soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková vysloužila potlesk ve stoje.
Na potřebu změnit postavení a roli Nejvyššího soudu upozornil na kongresu místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Problémem je podle něj enormní množství nápadu, a tím pádem enormní množství rozhodnutí, která musejí soudci vydávat. Spolu s požadavky na erudici, studium a vydávání precedentů je podle něj toto množství neudržitelné. Možností, co dělat s enormním nápadem, je hned několik – vyloučit část agend z dovolání, část role Nejvyššího soudu přenést na Ústavní soud, radikálně zvýšit soudní poplatky či zvýšit počet soudců. „Zásadní je ale selekce nápadu, kdy Nejvyšší soud bude mít právo vyhradit si, že se věcí nebude věcně zabývat,“ zdůraznil Šuk.
Neméně aktuální blok Právo v kyberprostoru odstartoval František Korbel, spoluautor návrhu zákona o registru smluv. Upozornil na nutnost přesunu veřejné správy z off-line do on-line světa, ten ale naráží na nejednu překážku. „Například u elektronických podpisů stále není judikatorně úplně přesně stanoveno, co všechno vlastně takovým podpisem je,“ uvedl Korbel. V tomto ohledu však podle něj jde veřejná správa kupředu, když například již nyní zná vcelku jednoduchý elektronický podpis a míří k povinnému zřizování datových schránek. „Například od 1. února 2022 je dokonce možné pořídit elektronický záznam o nehodě, a od 1. července 2025 nebude potřeba mít u sebe řidičský průkaz či malý technický průkaz,“ doplnil Korbel.
Mohou být roboti trestně odpovědní?
Bývalý ministr vnitra a advokát Tomáš Sokol zase otevřel diskusi o trestní odpovědnosti robotů. „V rovině civilního práva už se toto téma řeší a existuje zde objektivní odpovědnost za škody způsobené robotem. V trestní rovině to však příliš dobře nejde,“ upozornil Sokol.
Zdánlivě vzdálené téma je již aktuální i u nás a týkat se může například autonomních vozidel. Trestní právo se totiž neumí vyrovnat se stroji s takovou mírou autonomie, kdy dokážou přijít s variantou chování, s níž jejich tvůrce či provozovatel vůbec nedokázal počítat.
Obrovský úspěch v publiku zaznamenal také příspěvek první české soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřiny Šimáčkové, která upozornila na nerovnováhu v právu ve vztahu k mužům a ženám. V přednášce zdůraznila, že evropská společnost se tváří, že pravidla jsou neutrální, přestože pravda je jinde. Společenská a další pravidla byla přijata dávno v minulosti a přijímali je výhradně muži. „Se ženami je zacházeno rovně, dokud respektují ta právní a sociální pravidla, která byla přijata v minulosti a na základě životní trajektorie příslušníka skupiny mužů zpravidla ze sociálně privilegované vrstvy,“ nadnesla Šimáčková. Ženy, především pokud sledují tradiční životní trajektorii, mají podle ní daleko menší šanci uspět. Za svůj příspěvek si advokátka vysloužila od posluchačů potlesk ve stoje a debaty o postavení žen následně probíhaly mezi účastníky po celý zbytek konference.
Dvoudenního kongresu na Chrudimsku, který pořádala společnost Atlas Group, se zúčastnilo více než 130 návštěvníků z řad českého práva i odborné veřejnosti. Přepisy příspěvků z letošního ročníku a rozhovory s dalšími přednášejícími budou v nejbližších dnech k dispozici na portálu Právní prostor.