Česká ekonomika letos vzroste o 1,4 procenta, průměrná inflace bude 2,7 procenta. Nezaměstnanost zůstane nízká a reálné mzdy se po dvou letech poklesu zvýší o 3,6 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou představilo ministerstvo financí. Deficit veřejných financí by měl letos klesnout na 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,3 procenta HDP, celkové zadlužení veřejného sektoru ale vzroste na 45,5 procenta z loňských 44 procent. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také novinářům řekl, že chce vládě navrhnout zkrácení účinnosti daně z mimořádných zisků (windfall tax), aby se v příštím roce už neuplatňovala.
Ministerstvo zlepšilo odhad vývoje ekonomiky proti lednové prognóze, v níž očekávalo růst HDP o 1,2 procenta a průměrnou inflaci 3,1 procenta. Podle Stanjury by české hospodářství letos mělo překonat úroveň před pandemií covidu-19. Hospodářský růst bude vyšší než v eurozóně, takže se k ní Česko poprvé od roku 2020 znovu začne ekonomicky přibližovat.
Růst HDP podle prognózy potáhnou především spotřeba domácností a investice soukromého sektoru, zatímco v loňském roce to byl především zahraniční obchod. Podle ředitele sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí Davida Prušvice by tak měl být český ekonomický vývoj méně ohrožen vnějšími riziky, jako jsou konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě a nejistota spojená s americkými prezidentskými volbami.
Deficit veřejných financí klesne na 2,3 procenta HDP, takže Česko poprvé od roku 2019 splní takzvané maastrichtské kritérium deficitu, které je podmínkou pro zavedení společné evropské měny. V dalších letech předpokládá ministerstvo financí postupné snižování deficitu veřejných financí, do roku 2027 by měl klesnout na 1,2 procenta HDP.
Celkové zadlužení by se mělo postupně zvyšovat, podle Stanjury to ale bude pomalejším tempem než v letech 2019 až 2022, kdy se zvýšilo ze 30 procent HDP na 42 procent HDP. Do roku 2027 by mělo vzrůst na 47 procent HDP. V případě dosažení 55 procent HDP se aktivuje takzvaná dluhová brzda, podle které musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Stanjura také řekl, že připravuje pro vládu analytický materiál, ve kterém hodnotí výdaje spojené s pomocí lidem a firmám s vysokými cenami energií a příjmy z windfall tax a z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Pokud budou mimořádné výdaje od roku 2022 a mimořádné příjmy od roku 2023 zhruba v rovnováze, je připraven vládě navrhnout, aby zkrátila účinnost windfall tax o rok.
Ministr také do konce května očekává uzavření vládní debaty o uvalení spotřební daně na tiché víno. Vláda podle něj už má dost podkladů, aby o takovém kroku rozhodla. Ministr se kloní ke zdanění vína, které je jediným alkoholickým nápojem osvobozeným od spotřební daně. Zároveň ale upozornil na to, že očekávaný výnos daně je v jednotkách miliard korun, nelze proto očekávat, že zásadně ovlivní rozpočtový deficit.