Podíl Čechů, kteří se za posledních 12 měsíců zadlužili, mírně vzrostl z 45,8 procenta v roce 2023 na 46,3 procenta v roce 2024. Vyplývá to z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi 500 respondenty. Lidé v Česku si chodí půjčovat spíše k rodinným příslušníkům než do finančních institucí.
Z půjček u finančních institucí dlouhodobě vedou půjčky u bank. Jejich podíl byl 15 procent, což je meziroční nárůst o více než dva procentní body. Meziročně se zvýšil také podíl tzv. půjček před výplatou, a to o jeden bod. O něco méně si v meziročním srovnání lidé půjčovali u nebankovních společností.
„V důsledku dopadů ekonomické krize byli Češi loni finančně zdrženlivější, což se celkem přirozeně projevilo i na ochotě zadlužovat se. České domácnosti se naučily více škrtit výdaje a sahat primárně do vlastních zdrojů. Přes mírný meziroční pokles počtu zákazníků v uplynulém roce jsme pozorovali nárůst objemu půjčených částek, což odráží především rostoucí náklady způsobené vyšší inflací,“ uvedl finanční ředitel Providentu Radek Mlčák.
Podíl lidí, kteří si půjčili u rodiny, meziročně klesl, přesto si loni pro půjčku k rodině šel každý pátý Čech. Okruh zdrojů, k nimž lidé míří pro finanční výpomoc, se stále více rozšiřuje i mimo rodinu. Téměř srovnatelný podíl Čechů jako k vlastním rodičům si tak v posledním roce zašel pro půjčku k přátelům. V obou případech šlo o více než 11 procent.
Právě přátelé podle průzkumu pro Čechy stále častěji představují pomyslné záchranné lano i ve finančně tíživých situacích. V té se v posledním roce alespoň jednou ocitlo téměř 86 procent lidí. Přestože prvním, na koho se lidé v Česku v takovém případě nejčastěji obracejí, zůstávají vlastní rodiče s 34,8 procenty či bankovní instituce s 27,1 procenty, v těsném závěsu je pomoc kamarádů. Ty za poslední rok o finanční injekci požádalo podle průzkumu 23 procent Čechů.
O pomoc u kamaráda přitom častěji prosí muži a mladší generace do 34 let. „Zatímco starší generace řeší své finanční záležitosti a problémy primárně v rodinném kruhu, mladší lidé naopak o svých finančních trablích mluví raději se svými vrstevníky. Proto se tedy v případě finančních krizí obracejí na přátele více než na rodinu,“ uvedl sociolog Jiří Remr.
Ve srovnání s muži se ženy mnohem častěji obrací s prosbou o finanční pomoc na vlastní potomky. Nejméně pak lidé ve finanční tísni využívají pomoc státu. Podíl těch, kterým s řešením finanční krize pomohl veřejný sektor, meziročně klesl o polovinu na 1,6 procenta.