Zákoník práce by mohl umožnit zavedení směn o délce až 24 hodin pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem nebo například u záchranné služby. Za takto dlouhé směny by ze zákona dostávali stanovený příplatek. Návrh předložila skupina koaličních poslanců, kteří ho chtějí vložit do projednávané vládní novely zákoníku práce.
Předloha především zavádí pravidelnou valorizaci minimální mzdy a ruší zaručené mzdy v soukromém sektoru. Poslanci přednášeli své pozměňovací návrhy. Například opoziční SPD chce tempo růstu minimální mzdy vložit přímo do zákona. Zdravotníci nyní můžou sloužit čtyřiadvacetihodinové služby. Podle právní úpravy přijaté loni může však směna trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce.
S pozměňovacím návrhem ohledně celodenních směn ve zdravotnictví přišla skupina koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Příplatek má představovat nejméně 20 procent průměrného hodinového výdělku u zaměstnanců odměňovaných mzdou a u zaměstnanců odměňovaných platem pevně 20 procent. Příplatek mají dostávat i zaměstnanci pracující na dohodu.
Vládní novela přichází především s pravidelnou valorizací minimální mzdy. Růst by měla do roku 2029 tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18.900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy.
Výpočet minimální mzdy má podle vládní úpravy vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou by ministerstvo financí oznámilo do konce srpna. Vláda by stanovila koeficient, který by zohlednil kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Poslankyně SPD Lucie Šafránková navrhla vložit tempo valorizace přímo do zákona. Zvyšovala by se každoročně v poměru k průměrné mzdě v celé ekonomice.
Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) předložil s dalšími koaličními poslanci pozměňovací návrh týkající se některých poškozených zaměstnanců. Jde o lidi, kteří v minulosti utrpěli pracovní úraz nebo onemocněli nemocí z povolání, původní práci nemohou vykonávat, stali se nezaměstnanými a jsou dlouhodobě vedeni jako uchazeči o zaměstnání na úřadu práce.
Do zákoníku by se také mohla na základě doporučení sněmovního výboru pro sociální věci dostat možnost zaměstnance rozvrhnout si pracovní dobu. Podmínkou by byla dohoda se zaměstnavatelem. Vypovědět takovou dohodu bude možné opět jen písemně i bez udání důvodu.
Poslanci ANO Robert Stržínek a Robert Králíček navrhují zlepšit odměňování zaměstnanců veřejné správy. Navrhují, aby zaměstnanci mohli dostávat osobní příplatek až 100 procent platového tarifu nejvyššího platového stupně, do které je zaměstnanec zařazen pro stanovení osobního příplatku. „Velmi těžce se nám daří zaplatit některé specializované profese,“ řekl Stržínek. Ujišťoval, že návrh neklade nároky na státní rozpočet, protože rozpočty samospráv si s tím poradí podle něj samy.
S dalším návrhem v tomto směru přišli koaliční poslanci v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) a podepsali ho i Stržínek s Králíčkem. Podle Navrátila jde o rozšířený návrh, který počítá například s tím, aby příplatek mohl zaměstnanec dostávat již od vzniku pracovního poměru.