Vyskočil: Spor o Peroutku mě naplnil pochybnostmi

|

Advokátní kancelář Vyskočil, Krošlák a partneři letos slaví 25 let na trhu. Její název se pravidelně objevuje v závěrečných titulcích českých filmů, tak často totiž kancelář pro produkce a pro umělce pracuje. Hájí třeba ale i dobré jméno Ferdinanda Peroutky či Dagmar Havlové. „Bohužel, kvůli sociálním sítím a politické kultuře jako takové se úcta k lidem spíše snižuje. Mnoho našich spoluobčanů má pocit, že je na sociálních sítích z pohledu svobody slova ring volný a mohou do éteru sdělit jakoukoli nehoráznost, kterou jim slina na jazyk přinese,“ říká zakladatel kanceláře František Vyskočil v rozhovoru pro Lawyers & Business.

Vaše kancelář slaví letos 25 let na trhu. Co za tu dobu patřilo k vašim emblematickým případům?

Ufff. Těch by bylo skutečně hodně. Ne o všech mohu úplně volně hovořit, protože se nedostaly na veřejnost. Z poslední doby mám velkou radost z realizovaného daru světového fotografa Josefa Koudelky České republice. Jednalo se o dar stovek fotografií nevyčíslitelné hodnoty, který nemá na poli kultury za posledních třicet let obdoby. Po několikaleté přípravě došlo k podpisu darovacích smluv před pár dny.  

Určitě za připomenutí stojí i nedávno dokončený spor proti ulož.to. Jedná se o průlomové rozhodnutí, které poprvé pravomocně dopadlo na nějakého poskytovatele nelegálního obsahu, nadto – dalo by se říci – leadra na digitálním trhu v České republice. I když tuto cestu jsme otevřeli již před deseti lety s Honzou Svěrákem a jeho filmem Kuky se vrací. Výsledkem bylo ukončení činnosti jednoho poskytovatele nelegálního obsahu, společnosti ShareRapid. Ale aktuální causa má ještě širší dopad. 

Za zmínku stojí i zásadní rozhodnutí ve sporu Zdeňka Svěráka proti obchodnímu řetězci, který se domníval, že pokud chytrácky „vyzobe“ jeden verš z jeho slavné písně „Dělání“, nemusí autora žádat o licenci. Ale soud jasně dovodil, že i část užitého verše, který si díky široké známosti každý čtenář doplní, je neoprávněným užitím díla. 

Nebo úmorný spor Michala Cihláře proti ZOO Praha, kde soud přitakal naší argumentaci, že je lhostejné, jakou technikou plagiátor napodobuje ikonické dílo tohoto výtvarníka. 

Nelze asi ani nezmínit velice náročné kompletní právní a obchodní poradenství na filmu Nabarvené ptáče, které vedl partner naší kanceláře, Petr Ostrouchov. Ostatně, naše kancelář je v rubrice právní služby „podepsána“ pod většinou zásadních filmů, které v posledních 25ti letech u nás vznikly.

A jak se vaše kancelář za čtvrtstoletí vyprofilovala? Vnímám vás totiž zejména v souvislosti s autorskými a osobnostními právy, ale možná se pletu…

Naše kancelář se nezabývá jen nehmotnými statky, ale pevnou pozici má i na trhu ostatních právních služeb. Z původně malé advokátní kanceláře, kterou zakládalo v roce 1996 pět nadšenců, jsme se rozrostli na plus mínus 25 právníků. Rozsah poskytovaných právních služeb je samozřejmě mnohem širší a pokrýváme všechna základní právní odvětví.

V poslední době jsme například poskytovali služby ve velmi exkluzivní oblasti, a to financování akvizice privátních letadel. Dále se kolegové nedávno podíleli na řadě transakcí (ať již na straně kupujících nebo prodávajících) v oblasti developerských projektů, velkoobchodních řetězců, průmyslových a výrobních závodů, u nichž celková hodnota přesáhla více než jednu miliardu korun. 
V neposlední řadě se naše kancelář profiluje jako jedna z mála plně frankofonních kanceláří na českém trhu, kdy francouzské firmy tvoří zásadní část naší klientely. Je to historický odkaz na vznik kanceláře, kdy její jádro vzešlo z právníků, kteří opustili francouzskou advokátní kancelář.  

Jak se za těch 25 let vyvíjel advokátní trh?

V advokacii jsem začínal v roce 1991. Dovoluji si tedy hodnotit dobu delší, než 25 let. V samých počátcích svobodné advokacie se prakticky všichni advokáti a koncipienti v Praze znali. Vztahy byly více kolegiální. Zatímco jsme se „posekali“ v soudní síni, bojovná nálada opadla v okamžiku, kdy jsme z ní vyšli. Dnes se setkávám s tím, že někteří kolegové klientské spory prožívají „až za hrob“ a trochu zapomínají, že jsme členy jedné stavovské rodiny. Vzájemné vztahy jsou dnes prostě více anonymizované, odcizené, vyhrocené.  

Mojí určitou výhodou je, že kolegů, kteří se systematicky věnují nehmotným statkům, je stále omezený počet. U soudu se proto obvykle potkávám se stejnými tvářemi a vztahy s takovými kolegy – až na ojedinělé výjimky –  jsou většinově nezakalené. 

Ještě na počátku milénia se autorským právem zabývalo jen pár advokátů. Nebylo to pro mnohé kolegy zajímavé téma, protože negenerovalo takové zisky, jako například nemovitosti, bankovnictví či korporátní právo. Ale finanční krize v roce 2008 tuto situaci změnila a mnozí kolegové, kteří „autora“ brali jako nezajímavý a méně lukrativní obor, své portfolio rozšířili i o tuto oblast.   

Celý rozhovor si můžete přečíst v Lawyers & Business č. 12/2021. V elektronické verzi jej můžete zakoupit na Alza.cz.

Předchozí

Spiska: Pozoruhodný produkt pro správu dokumentů

Barometr platební morálky 2021: Východní Evropa zatím odolává lépe než Západ

Další