Tereza Rychtaříková vede právní oddělení ve společnosti Vodafone Czech Republic. Jak sama říká, udržitelnost a ochrana planety patří mezi hlavní priority jejího zaměstnavatele. O poznatcích z praxe své firmy pravidelně diskutuje s členy Unie podnikových právníků ČR, kde už řadu let působí.
Co přesně „zelená regulace“ zahrnuje a jaký má právní základ?
Zelená regulace zahrnuje soubor právních norem zaměřených na ochranu životního prostředí, zmírňování změn klimatu a přechod k udržitelnější ekonomice. Jejím právním základem je Zelená dohoda pro Evropu – plán EU pro přechod k udržitelnějšímu hospodářství. Dohoda přeměňuje výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí v příležitosti a definuje transformaci jako spravedlivou a inkluzivní pro všechny. Na Zelenou dohodu pro Evropu navazuje další legislativa zejména v oblasti klimatu, dopravy, životního prostředí, zemědělství, energetiky a průmyslu.
Jaké největší změny přináší?
Zelená regulace přináší výrazné změny, například povinné snižování emisí, zavádění udržitelných technologií, povinnost transparentně informovat o ekologických dopadech výroby či dodržování kritérií ESG. Pro firmy to znamená zásahy do výrobních procesů, reportování a povinnost přecházet na zelenější provozy.
Jsou podmínky nastaveny tak, že jsou pro firmy ve všech státech EU stejné, nebo se místně nějakým způsobem liší?
Základní legislativa EU je pro všechny státy stejná. Jednotlivé státy však mohou mít dílčí rozdíly ve způsobu implementace, zejména pokud jde o národní podporu a nástroje pro splnění požadavků, například formy dotací či daňové zvýhodnění.
Jak se tuzemská legislativa z Vašeho pohledu připravila na implementaci zelených regulací?
Česká legislativa v posledních letech implementuje předpisy EU, nicméně tempo adaptace je někdy pomalejší než v jiných státech EU. Některé oblasti, jako je obnovitelná energie, jsou dobře připravené, zatímco jiné, například cirkulární ekonomika, vyžadují více legislativních změn.
Jaký vliv mají a budou mít tyto regulace na tuzemské firmy?
Pro tuzemské firmy se mohou objevit nové příležitosti na trhu, například v oblasti čistých technologií, které mohou přinést konkurenční výhodu. Na druhou stranu se firmy budou muset vypořádat s nárůstem provozních nákladů spojených s povinností přizpůsobit se novým požadavkům a také s vyššími nároky na zveřejňování informací nefinančního charakteru.
Jak to ovlivní jejich konkurenceschopnost na evropském trhu?
Krátkodobě mohou nové regulace znamenat pro české firmy vyšší náklady, což by mohlo snížit jejich konkurenceschopnost. Avšak z dlouhodobého pohledu budou mít na evropském trhu konkurenční výhodu firmy, které se přizpůsobí a nabídnou ekologičtější a udržitelnější produkty.
Jak jsou podle Vás tuzemské firmy na plnění zelených regulací připraveny?
Připravenost tuzemských firem je různá. Velké korporace s dostatečným kapitálem a zázemím jsou lépe vybaveny k rychlému zavádění změn. Naopak menší firmy často postrádají prostředky i know-how, a proto se na implementaci připravují postupně a pomaleji. I mezi nimi se však najde už dnes řada firem, které své podnikání postavily na udržitelných principech, a zelená transformace tak pro ně bude výrazně snazší.
S jakými „problémy“ či otázkami se na vás firmy aktuálně obrací?
Firmy často řeší otázky související s výkladem legislativy, či s požadavky na povinné reportování nebo zajištění požadovaných standardů například v rámci ESG. Dobrou příležitost k prodiskutování témat obecnějšího rázu poskytují akce Unie podnikových právníků ČR. Všem zájemcům o záležitosti týkající se zelené regulace vřele doporučuji účast.
Lze očekávat, že v důsledku zelené regulace, přibude sporů spojených s její implementací?
Ano, s narůstajícími požadavky může dojít i k nárůstu sporů týkajících se například výkladu nové legislativy. Nejvíce konfliktními body budou pravděpodobně požadavky na snižování emisí v hodnotovém řetězci, který firmy nemohou přímo ovlivnit, transparentnost dodavatelského řetězce a závazné environmentální standardy.
Jakým způsobem se firmy mohou chránit před riziky spojenými se zelenými regulacemi? Mohou nějaká taková rizika vzniknout?
Rizika mohou spočívat jednak v důsledku nesprávné interpretace nových požadavků, dále pak i ve vyšší finanční zátěži pro firmy způsobené jejich implementací. Firmy se mohou chránit vypracováním kvalitní strategie zavedení nové regulace, která zahrnuje nejen důkladnou právní analýzu nových požadavků, ale i postupné kroky a finanční plán pro jejich implementaci.
Kdybyste měla zhodnotit, jak velkou zátěž bude „zelená legislativa“ pro firmy představovat? Může to pro některé z nich být až likvidační?
Zelená legislativa představuje velkou zátěž zejména pro menší firmy s omezenými prostředky. Pokud nebude stát poskytovat dostatečnou podporu, může být implementace regulací pro některé firmy likvidační, zejména v tradičně průmyslových sektorech.
Jak by měl v tomto ohledu podle vás pomoci stát? Je něco, co může ještě dělat?
Stát by měl podporovat firmy v jejich přechodu na udržitelný provoz včasnou transpozicí všech evropských směrnic, metodikami, ale například také formou dotací, daňových úlev či poradenství. Dále by mohl podpořit zavedení informačních kampaní a poskytování školení, které by firmám pomohly se lépe připravit.