Aktuální návrh insolvenčního zákona, jejímž autorem je ministerstvo spravedlnosti, zvedá vlnu emocí, neboť obsahuje návrh na zkrácení doby oddlužení z 5 let na 3 roky, a to pro všechny dlužníky bez dalšího.
Současná právní úprava však některé dlužníky zvýhodňuje, neboť je jim již nyní umožněno dosáhnout oddlužení ve zkrácené lhůtě 3 let. Ve zkratce se jedná o osoby pobírající starobní důchod, osoby v druhém a třetím stupni invalidity a dlužníky, kterým se za 3 roky podaří splatit alespoň 60 % (nezajištěných) pohledávek. Předpokládaná míra uspokojení věřitelů, která je požadována ke splnění oddlužení, je pak navržena podle soudem určené výše stanovené v rozhodnutí o schválení oddlužení.
Přestože se jedná o vstřícný krok směrem k dlužníkům, novela se snaží neopomenout ani věřitele. Podle návrhu zákona budou mít insolvenční soudy povinnost zkoumat, zda dlužník vykonává přiměřenou výdělečnou činnost, a zajišťuje si tak adekvátní příjmy. Je však otázkou, do jaké míry budou mít soudy možnost a kapacitu tyto skutečnosti přezkoumávat.
Zkrácení doby oddlužení však vyvolává mezi věřiteli značné obavy, zejména kvůli pochybnostem o čistých úmyslech dlužníků. Navržené zkrácení doby oddlužení by mohlo snížit motivaci dlužníků k řádnému splácení dluhů a posílit dojem, že mohou bez následků vytvářet a hromadit dluhy. Pokud dlužníci splní předpoklady pro osvobození (oddlužení) ve zkrácené tříleté době, soud je osvobodí od placení zbytku dluhů, a věřitelé tak přijdou o své peníze, a to v rozsahu, ve kterém nebyli v rámci oddlužení uspokojeni. V důsledku těchto obav by tak mohlo dojít ke ztrátě důvěry mezi věřiteli a dlužníky a k oslabení integrity insolvenčního systému.
Autorský komentář advokátky Mgr. Saskie Krejčířové z kanceláře Rödl & Partner