Brezaniová: Jak se změní zákoník práce? Napovídají směrnice

|

Analýza Janky Brezaniové – Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v současné době připravuje změny zákoníku práce. Tyto by měly proběhnout ve dvou vlnách. Účelem plánovaných změn je primárně transpozice dvou evropských směrnic a v určitém rozsahu i reakce na aktuální vývoj a trendy v oblasti pracovního práva. Co tyto evropské směrnice přináší členským státům a jaký vliv budou nakonec mít na zákoník práce?

I. SMĚRNICE O PŘEDVÍDATELNOSTI

První transponovanou směrnicí je směrnice č. 2019/1152 („směrnice o předvídatelnosti“), jejímž cílem je zajištění vyšší míry transparentnosti a předvídatelnosti pracovních podmínek zaměstnanců. Zároveň by měla přispět k vzestupné konvergenci pracovních podmínek v členských státech a k přizpůsobivosti trhu práce. Obsahem směrnice je zejména následující:

1. Informační povinnost

Členské státy musí zavést povinnost zaměstnavatelů informovat zaměstnance o podstatných aspektech pracovněprávního vztahu. Zaměstnanci by měli obdržet elementární informace, jako jsou např. identifikační údaje zaměstnavatele, informace o zkušební době či nároku na odbornou přípravu nebo kolektivních smlouvách. Zaměstnanci vyslaní do zahraničí mají obdržet i informace související s jejich vysláním a návratem. Informace musí zaměstnavatel poskytnout vhodnou formou nejpozději do sedmi kalendářních dnů a u některých informací do jednoho měsíce od prvního dne výkonu práce. Změny musí být oznámeny zaměstnanci nejpozději v den jejich účinnosti. Pokud zaměstnanec informace neobdrží, členské státy mají zavést buď mechanismus vyvratitelných domněnek svědčících pro zaměstnance nebo oprávnění zaměstnance podat stížnost a domoci se v tomto ohledu nápravy.

2.Maximální délka zkušební doby

Maximální přípustná délka zkušební doby byla stanovena na šesti měsíců. V případě pracovních poměrů na dobu určitou pak musí být zkušební doba přiměřená celkové délce pracovního poměru a povaze dané práce. Pouze ve výjimečných případech, kdy to bude vyžadovat povaha zaměstnání nebo to bude v zájmu zaměstnance, mohou členské státy stanovit delší zkušební dobu.

3. Souběžné zaměstnání
Zaměstnavatel by měl zaměstnanci umožnit souběžné zaměstnání, resp. toto souběžné zaměstnání nesmí zaměstnavatel zaměstnanci mimo jeho rozvrh pracovní doby zakázat, a ani s ním z důvodu existence souběžného zaměstnání nesmí zacházet nepříznivě. Jako výjimku směrnice o předvídatelnosti stanoví neslučitelnost se stávajícím zaměstnáním, a to na základě objektivních důvodů (zdraví a bezpečnost, ochrana obchodního tajemství, integrita veřejné služby a zabránění střetu zájmů).

4. Předvídatelný pracovní režim

Je-li pracovní režim zaměstnance zcela či převážně nepředvídatelný, zaměstnavatel bude moct po zaměstnanci požadovat výkon práce pouze v předem určených referenčních hodinách a dnech. Zároveň zaměstnavatel bude muset zaměstnance v přiměřené lhůtě předem informovat o jeho pracovním úkolu. Pokud nebude předem určen referenční rámec výkonu práce, nebo nebude zaměstnanec předem informován, má možnost daný pracovní úkol odmítnout vykonat, aniž by mu za to hrozil jakýkoliv postih.

5. Pracovně právní vztahy „na zavolanou“

Pro pracovněprávní vztahy „na zavolanou“ budou muset členské státy přijmout opatření předcházející jejich zneužívání. Konkrétně by měly omezit možnost jejich používání a dobu trvání, nebo stanovit vyvratitelnou domněnku existence pracovní smlouvy s minimálním počtem placených hodin na základě průměrně odpracovaných hodin v daném období, nebo určit jiná rovnocenná opatření.

6. Jistější forma zaměstnání

Úpravou prochází i přechod na jinou formu práce. Zaměstnanci by měli mít možnost požádat o jistější formu zaměstnání. Předpokladem by mělo být, že zaměstnanec (i) ukončil zkušební dobu, (ii) pracoval u daného zaměstnavatele alespoň šest měsíců a že (iii) taková práce a forma zaměstnání je u daného zaměstnavatele k dispozici. Zaměstnavatel bude muset na žádost zaměstnance i odpovědět a jeho odpověď bude muset být písemná, odůvodněná a poskytnuta do jednoho měsíce. Četnost žádostí sama směrnice o předvídatelnosti neomezuje, členské státy však mají možnost četnost žádostí upravit.

Celý text si můžete přečíst v Lawyers & Business č. 9/2022. V elektronické verzi jej můžete zakoupit například na mojecasopisy.cz.

Snímek obrazovky 2022-08-31 v 20.09.50
Předchozí

Jaká specifika má osobní bankrot?

Boruta prodal Borcad přes Aegis Law a Servuse

Další