Právní svět čelí rychlým změnám a přicházející rok 2025 slibuje další výzvy i příležitosti. Jaké klíčové trendy a změny čekají podnikové právníky v oblasti compliance, pracovního práva nebo hromadných žalob? Jak se proměňuje profese podnikového právníka? O tom jsme hovořili se dvěma laureáty ocenění Podnikový právník 2024, které každoročně uděluje Unie podnikových právníků ČR.
„Laureáti byli pečlivě vybráni mezi odborníky s hlubokými znalostmi z naší profese,“ uvedla prezidentka Unie Marie Brejchová, která nám rozhovory zprostředkovala. „I mě velmi zajímá, jaké změny předjímají.“
Zora Nováková Hrubá
Získala titul Podnikový právník 2024 v kategorii Samostatný podnikový právník. Pracovní zkušenosti začala sbírat již během studia na vysoké škole, kdy působila v oblasti prodeje rezidenčních nemovitostí. Po intermezzu v advokacii nastoupila v roce 2018 ke svému současnému zaměstnavateli G4S Secure Solutions (CZ), a.s. Zpočátku byla zodpovědná za právní agendu v České republice, v dubnu 2020 se její odpovědnost rozšířila i na slovenskou část firmy.
Jaké hlavní právní výzvy vidíte aktuálně před podniky v oblasti compliance v Česku?
Největší výzvou je vždy s aktuálními novinkami udržet krok. Konkrétně se pak domnívám, že velkou výzvou budou povinnosti vztahující se ke kontrole dodavatelského řetězce. Záměrně neuvádím konkrétní předpis, neboť kontrola dodavatelského řetězce se nově začíná objevovat v celé řadě předpisů. I proto bude složité se v této problematice orientovat.
A co přinese rok 2025 z hlediska pracovního práva?
Rok 2025 bude, stejně tak jako letošní rok, bouřlivý. Důvodem bude zejména Flexinovela zákoníku práce, ale i další, související předpisy. V roce 2026 pak bude například zajímavé sledovat implementaci směrnice EU o transparentním odměňování, která mění základní mzdové principy a politiky většiny českých zaměstnavatelů. Obecně však uvedené novinky v pracovním právu vítám, neboť nás svou podstatou posouvají více k úpravě aplikované v západní Evropě.
Když se podíváme ještě dále – jak vnímáte budoucnost role podnikového právníka? Předpokládáte, že se posílí některé kompetence?
Budoucnost role podnikového právníka vnímám optimisticky. Jako většina „konzultačních“ rolí však bude podstatně měnit svoji náplň a způsob výkonu práce. Zároveň by bylo skvělé, pokud by došlo k přijetí ochrany mlčenlivosti podobně, jak ji známe z advokacie i u vztahu podnikového právníka a jeho interního klienta. S ohledem na narůstající compliance agendu a povinnosti s ní spojené by byla ochrana mlčenlivosti přínosem pro obě strany.
Hodně diskutovaným tématem je v posledních dvou letech umělá inteligence. Používáte v práci či v soukromém životě nástroje na bázi AI?
Ano, již nějakou dobu si povídám se Siri, přemlouvám Waze abychom jeli co nejkratší cestou, nebo v práci srovnáváme své překlady s online překladači. K odborné práci však AI zatím nevyužívám, protože na trhu neexistuje spolehlivý právní nástroj, o který by se odborník s odpovědností za svůj výstup mohl opřít. Těším se ale, že do budoucna budeme mít k dispozici jednoduchého spolehlivého pomocníka a já budu moci předat část své administrativně-právní agendy své chytré AI asistentce.
Ve všech disciplínách ale AI zatím člověka nenahradí. Podnikoví právníci musejí umět firmu provést nejen spletitostmi zákonů, ale také krizovými situacemi. Jaké dovednosti k tomu potřebují?
Podnikový právník by měl mít především schopnost zachovat v krizové situaci klid a nadhled, aby mohl rychle stanovit cíl a postup. Zároveň by měl mít dobře nastavený krizový komunikační plán s ostatními vedoucími osobami ve společnosti a pravidelně o něm diskutovat s vedoucími členy firmy. Z odborného pohledu musí mít konkrétní procesní znalosti, a proto nedám dopustit na průběžné vzdělávání, třeba na akcích Unie podnikových právníků ČR.
Štěpán Petrovický
Ocenění Podnikový právník 2024 převzal v kategorii Občanské a obchodní právo. Působí ve společnosti Škoda Auto a.s., kde má na starosti především oblast litigací. Jeho specializace zahrnuje jak pasivní, tak aktivní spornou agendu, což zahrnuje i problematiku hromadných žalob. Díky této pozici sbírá zkušenosti nejen v rámci českého práva, ale i v právních systémech dalších zemí, kde jeho zaměstnavatel obchoduje.
Hromadné žaloby se v Evropě i ČR stále více využívají. Bude tento trend nadále posilovat? Pokud ano, jak se na to mohou podniky připravit?
Zda počet hromadných žalob poroste, bude záležet zejména na spotřebitelských organizacích, které jsou k podávání hromadných žalob oprávněné. Nejde však pouze o jejich vůli zahájit ve prospěch spotřebitelů hromadné řízení. Významnou otázkou je zejména jeho financování. Na to spotřebitelské organizace upozorňovaly už v průběhu přípravy návrhu tohoto zákona.
Právě nejednoznačný budoucí vývoj je pro mne jedním z důvodů, proč bych podnikatelským subjektům doporučil proaktivní přístup. Ten by měl spočívat třeba v analýze jejich compliance management systémů a také v průběžném monitorování a vyhodnocování potenciálních rizik. Nezastupitelnou roli pak sehrává prevence v podobě otevřené transparentní komunikace se zákazníky a snahy o nalezení smírného řešení.
Mnoho firemních právníků už dnes používá digitální nástroje na bázi AI. Vidíte v těchto technologiích potenciál pro zefektivnění práce právních týmů?
Potenciál mají nezměrný. Jejich největší přínos spočívá ve schopnosti zpracovat obrovské množství informací – od právních předpisů, judikaturu až po internetové zdroje. Co z nich však dělá skutečně přínosný nástroj, je jednoduchost jejich používání. To je základem pro hladké zapojení těchto nástrojů do běžných činností právníků. Osobně mi připadá, že by byla škoda některý z těchto nástrojů alespoň nevyzkoušet. Zvláště když intenzita jejich zapojení do našeho pracovního života je na každém z nás.
Kromě využívání umělé inteligence, jak se podle vás do budoucna promění role podnikového právníka?
Vnímám rostoucí potřebu širších znalostí v oblasti překračující právní rámec. Někdo může tuto potřebu vnímat jako téměř úplné opuštění právní agendy, ale já si to nemyslím. Role podnikového právníka je definována požadavky kolegů na jeho poradenskou činnost. Naším úkolem tak bude, abychom byli schopni své znalosti aplikovat i v disciplínách od té naší natolik odlišných, jako jsou například zmiňované digitální technologie.
Významnou součástí práce podnikového právníka je komunikace s interním klientem nebo externími subjekty. Jak důležité jsou pro právníka „soft skills“?
„Soft skills“ jsou obecně vnímány spíše jako „doplněk“ znalostí a dovedností právníka. Osobně bych je ale v převážné většině právnických profesí kladl na jejich roveň. Nejde jen o otázku komunikace, ale také o schopnost práce v týmu, kritické myšlení a cit pro etiku. Schopnost jednat čestně a spravedlivě je často v souvislosti s právem upozaďována. Přitom kde jinde by měly mít tyto vlastnosti své místo než v právu?