Téměř čtvrtina spotřebitelů by finanční instituci neoznámila svůj závazek po splatnosti. V roce 2017 to bylo 40 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který pro sdružení Solus uskutečnila mezi 525 respondenty agentura Ipsos. Zamlčením dluhu po splatnosti v žádosti o úvěr se přitom může spotřebitel dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Sdružení Solus proto svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi při splácení závazků.
„České domácnosti jsou stále pod tlakem nepříznivé ekonomické situace a u řady z nich se zhoršuje jejich schopnost splácet řádně smluvní závazky. V této souvislosti považujeme za důležité upozornit spotřebitele, že zamlčení dluhu po splatnosti v úvěrové žádosti pro ně může mít vážné důsledky,“ uvedl tajemník sdružení Jan Stopka.
Riziko podobného jednání podle něho roste s počtem spotřebitelů, kteří se dostanou do potíží s úhradou svých závazků. V posledním čtvrtletí roku 2023 jich do registru fyzických osob Solus přibylo více než 8900. Ve 4800 případů šlo o nové dlužníky, kteří ještě neměli v databázi žádné závazky po splatnosti, což bylo meziročně o 32 procent více. Dalších téměř 4100 osob již v databázi mělo jiný dluh po splatnosti, jejich počet stoupl o 34 procent.
V roce 2023 nalezl Solus v databázi v průměru u 14 procent klientů, na které se odpovědné společnosti dotazovaly před poskytnutím úvěru či služby s odloženou splatností, že mají nebo v nedávné minulosti měli dluh po splatnosti zapsaný v registru fyzických osob. Existence dluhu po splatnosti však nemusí automaticky znamenat, že spotřebitel nemůže získat úvěr či službu u některého z členů sdružení. Pro odpovědné posouzení schopnosti splácet by však spotřebitel měl v žádosti o úvěr či jinou službu uvádět přesné a úplné informace, dodal Stopka.
Solus sdružuje přes 50 společností, které poskytují služby spotřebitelům ohledně bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb či distribuce energií.