Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dal loni zapravdu dvěma stěžovatelům proti Česku. Z celkem 33 rozhodnutých kauz uspěla ČR ve 25. Další tři řízení štrasburský soud zastavil, v jednom česká vláda sama uznala porušení úmluvy o lidských právech a ve zbývajících dvou uzavřela se stěžovateli smír. Na tiskové konferenci to uvedl vládní zmocněnec pro zastupování před ESLP Petr Konůpka.
Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák doplnil, že v loni rozhodnutých případech stěžovatelé požadovali po Česku celkem 162,5 milionu korun. Z této částky nakonec ČR vyplatila jeden milion korun, což Dvořák označil za úspěch.
„Česká republika má nepochybně spoustu lidskoprávních problémů, ale je dobré vědět i to, že české soudy pracují dobře a jsou schopné věci rozhodovat dobře a spravedlivě,“ řekl Konůpka ČTK a Českému rozhlasu k loňské české bilanci.
Loni v únoru ESLP rozhodl o tom, že Česko porušilo právo stěžovatele na spravedlivý proces před Ústavním soudem. V prosinci pak shledal porušení úmluvy v případu psychiatrického pacienta, který zemřel po zásahu policejním taserem. Konůpka uvedl, že ČR se rozhodla nežádat ani v jedné z kauz přezkum velkým senátem ESLP, protože obě rozhodnutí jsou v souladu s předchozí judikaturou štrasburského soudu.
Jednostranné uznání porušení úmluvy ze strany české vlády se pak týkalo muže, kterého v roce 1995 postřelili policisté při zásahu a který byl později odsouzený za vraždu policisty v jiném incidentu. Vláda se mu rozhodla vyplatit 7000 eur (zhruba 175.000 korun).
Štrasburský soud aktuálně řeší 40 dalších stížností proti Česku. „Pak je tam dalších 80, o kterých zatím nevíme, čeho se týkají. Mohou nám být zaslány, ale také nemusí – soud to může vyhodnotit tak, že je odmítne, aniž by potřeboval naše stanovisko,“ řekl Konůpka.
Jednou z projednávaných kauz je i stížnost Lichtenštejnů z roku 2020, která se týká požadavku na navrácení tisíců hektarů zemědělské a lesní půdy a řady památek včetně Lednicko-valtického areálu. Podle Konůpky je těžké předvídat, kdy soud rozhodne. Poukázal na to, že loni na podzim se po vyloučení české soudkyně Kateřiny Šimáčkové pro podjatost měnilo složení senátu, což jednání nepochybně prodlouží. „ESLP má v běhu zhruba 15 mezistátních stížností. Drtivá většina se týká ozbrojených konfliktů, zejména Ukrajiny a Ruska nebo Ázerbájdžánu a Arménie. Dá se předpokládat, že jim soud věnuje větší prioritu než naší věci, která se týká roku 1945,“ uvedl zmocněnec.
Předloni ESLP rozhodl o 24 případech proti Česku, porušení úmluvy shledal v pěti případech, v 15 nikoliv a zbylé čtyři kauzy skončily smírem. Podle Konůpky aktivita soudu vůči Česku v posledních letech oproti dřívějšku vzrůstá a je více stížností, o nichž soud rozhoduje. „Zčásti si myslím, že je to proto, že nám soud v těchto letech zasílá ještě řadu věcí, které tam má nějakou dobu – třeba pět nebo šest let – a z nějakého důvodu nám je nezaslal dřív,“ řekl na dotaz ČTK. Samotný počet stížností podaných na ČR ale podle něj neroste. Ročně se pohybuje mezi třemi až čtyřmi stovkami, přičemž většinu z nich soud odmítne.
Od vzniku samostatné České republiky rozhodl soud rozsudkem o zhruba 800 stížností podaných proti ČR, přičemž porušení Úmluvy shledal přibližně v 30 procentech případů. „Nejčastěji porušované je právo na spravedlivý proces. Před 15 až 20 lety byla velká skupina případů, která se týkala nepřiměřených délek řízení,“ dodal Konůpka.
Kancelář vládního zmocněnce řeší i změnu české právní praxe nebo předpisů v případech, v nichž ESLP shledá porušení úmluvy. V minulosti se takto například měnily podmínky vazby, používání donucovacích prostředků ve zdravotnických zařízeních či školský zákon směrem k posílení inkluzivního vzdělávání.