Firmy zvyšují mzdy, častěji ale pouze jednotlivcům

|

Firmy zvyšují mzdy, ale plošně pouze v některých oborech. Častěji jen jednotlivcům a týmům, ale o to výrazněji. V první polovině roku, nejčastěji s jeho začátkem, zvedlo mzdy 47 procent společností. Z toho 27 procent je zvyšovalo plošně, 16 procent firem to ještě v tomto roce plánuje. Vyplývá to z mzdového průzkumu, který mezi 350 českými podniky uskutečnila poradenská společnost RSM.

Nejčastěji podle průzkumu plošně zvedaly mzdy firmy ve farmacii, strojírenství, retailu a marketingu, naopak nejrezervovanější byly ke zvyšování mezd společnosti z energetiky a financí a služeb. Státní zaměstnanci jako ti ve školství, kulturních institucích nebo u pracovníků samospráv mohou vzhlížet k letošnímu září, kdy by měly u nich stoupnou platové tarify. Zatím však chybí vládní shoda, připomněla firma.

U soukromých společností šlo nejčastěji podle ní o zvýšení mezd mezi pěti a deseti procenty, a to ve třetině případů. Ve čtvrtině se jednalo o dvě až pět procent. Nejštědřeji na mzdách přidávali zemědělci a potravináři, následování retailem a strojaři. Nejčastěji individuálně, ale často o více než deset procent, mohly růst mzdy jednotlivcům v IT a technologickém sektoru, poradenství a finančnictví, vyplývá z průzkumu.

„Jasně se ukazuje proměna ve strategii firem. Přestože více než čtvrtina z nich má za sebou plošnou valorizaci, u řady oborů už vidíme větší opatrnost a přidávání jen na základě individuální domluvy. Je to logické, firmy si chtějí lidi udržet, ale peníze, které na ně mají, už jsou takřka vyčerpané,“ uvedla řídící partnerka RSM Monika Marečková. I proto podle ní platí, že kdo ještě letos přidáno nedostal, pravděpodobně se mu zvýšení mzdy vyhne.

Nejenže 38 procent firem nechce letos přidávat na mzdách vůbec, ale 64 procent neplánuje ani kompenzaci mezd v reakci na inflaci, tvrdí průzkum. Zaměstnancům přitom může nahrávat velmi nízká nezaměstnanost – přestože firmy a podniky plošné zvedání mezd spíš neplánují, nedostatek lidí na trhu práce je může donutit k individuálnímu jednání. S propouštěním nepočítá 82 procent firem, nastalo v sedmi procentech případů a plánují ho tři procenta z oslovených.

Firmy podle RSM navíc přišly o možnost prostřednictvím benefitů kompenzovat nedostatečný růst mezd. Kvůli zákonné úpravě se celá řada z nich nově řadí do kategorie, kterou je třeba dodaňovat. A pro zaměstnance i zaměstnavatele tak ztrácí atraktivitu, uvádí průzkum. A to takovým způsobem, že 47,5 procenta firem se je rozhodla odstranit zcela a 30 procent bude hledat cesty, jak se dodanění vyhnout, dodala Marečková.

Jak upozornila, je na místě zvážit, zda se zamýšlený efekt tak nemíjí účinkem. Byla to právě zákonná úprava o dodaňování benefitů, která měla obohatit státní kasu. Podle odhadů vlády mělo jít o přínos zhruba tři miliardy korun do rozpočtu. „Pokud k tomu ale firmy přistoupí způsobem, který průzkum naznačuje, vybraná částka bude výrazně nižší. Byrokracie ve firmách však zase o notný kus vzroste,“ uzavřela.

Předchozí

Nový stavební zákon je tady. Nečekejte katastrofu, ani revoluci, spíš evoluci, říká Štilec

Plnou moc půjde snáze využívat opakovaně díky novému systému a digitalizaci

Další