Jak se v Bruselu lobbuje za českou advokacii

|

Stálé zástupkyni České advokátní komory v Bruselu Alžbětě Recové se podařilo ovlivnit například směrnici o procesních zárukách v trestním řízení či o zástupných žalobách na ochranu spotřebitelů, popisuje v následujícím rozhovoru pro Lawyers & Business. „Komise má v červnu publikovat návrh nařízení v oblasti AML, do konce roku návrh ohledně digitalizace justice v EU. Na přelomu pololetí vyjde nová výroční zpráva o právním státu, na kterou bude potřeba reagovat, aby dosavadní úsilí nebylo promarněno,“ popisuje pak některé ze svých aktuálních úkolů.

Jak jste se ke své práci vlastně dostala?

Po absolvování pracovní stáže u České podnikatelské reprezentace při EU a pracovní stáže v Lucemburku u profesora Malenovského jsem začala pracovat jako právník mezinárodního odboru České advokátní komory. Díky tomu jsem se dostala k možnosti spolupracovat s  jejím tehdejším místopředsedou Antonínem Mokrým, který se stal Prezidentem Rady evropských advokátních komor (CCBE), na přípravě strategie a priorit jeho ročního mandátu. Součástí této práce byla rovněž organizace prvního plenárního zasedání CCBE v Česku a nutnost podrobně se zorientovat ve fungování této organizace zastupující přibližně milion evropských advokátů. Téhož roku přišla nabídka na pozici Stálé zástupkyně ČAK v Bruselu. O nabídce jsem dlouho uvažovala a dosud ji považuji za velkou výzvu. Jedná se o náročnou, odpovědnou, a především mravenčí práci, která dle reakcí přináší své ovoce.

Jedním z vašich úkolů je monitoring evropské legislativy. Jak probíhá?

Stálé zastoupení sleduje veškerou, pro advokacii a advokáty relevantní evropskou legislativu. S ohledem na to, že legislativní proces běžně nebývá záležitostí několika měsíců, přestože k jistému urychlení dochází, například při přípravě daňových předpisů, v oblasti AML či předpisů pro elektronizaci justice, je monitoring kontinuální součástí mé práce, a to ze všech dostupných zdrojů, vyžádaných dokumentů, sledování jednání a účasti na nich. Tehdy nebo při získání informací od zahraničních kolegů se jedná především o interní informace, které lze využít při přípravě strategie a včasném seznámení vrcholných představitelů ČAK s danou problematikou. Informace v Advokátním deníku a v tištěném Bulletinu advokacie pak reflektují určitá dovršená stádia legislativního procesu či rozhodnutí evropských soudů.

Jakým způsobem lobbujete za zájmy ČAK?

Část lobbingu v unijních institucích probíhá v koordinaci s CCBE, část probíhá nezávisle, zejména v oblastech, kde je potřeba chránit zájmy českých advokátů nebo neexistuje mezi členskými delegacemi shoda. V takovém případě informuji představenstvo či předsedu ČAK o potřebě reagovat na dané téma, na základě toho připravuji stanoviska, připomínky a pozměňovací návrhy a jednám s příslušnými zástupci Komise, Parlamentu i Rady. Pokud jde o implementační proces či přípravu prováděcích předpisů nařízení EU, tu má primárně na starost legislativní odbor ČAK, případně členové představenstva nebo pověřený expert. Nezřídka však i v této oblasti komunikujeme, zejména proto, že u řady implementačních předpisů dochází k tzv. gold-platingu. Někdy připravuji komunikaci s národními ministerstvy ohledně řešení otázek, jež z unijních předpisů či dalších iniciativ vyplývají a dosud jsme nezaznamenali odpovídající reakci.

Celý rozhovor si můžete přečíst v Lawyers & Business č. 6/2021. V elektronické verzi jej můžete zakoupit na Alza.cz.

Foto: ČAK

Předchozí

Nepatří vám něco ze zapomenutých 10 miliard?

S kyberútoky se musíme naučit žít a reagovat na ně rychle

Další