Advokacie a právo pohledem Jana Januše – V České republice žije zhruba 200 tisíc lidí, kteří mají peníze, o nichž už ani nevědí: dohromady jde o nějakých 10 miliard korun na účtech spojených s kuponovou privatizací a s jejich dobytím jim teď má pomoci fintechový startup Zapomenuté miliardy. Naopak 1,3 milionu lidí tady patří podle nového projektu k takzvaným Neviditelným, tedy lidem s výraznými finančními a sociálními problémy, s nimiž si nevědí rady. Oba projekty mají své právní souvislosti, vlamovat se do zaběhnutých pravidel poskytování právních služeb ale není ani v těchto případech nutné. V jiných souvislostech se o to teď ale podle České advokátní komory pokouší česká vláda.
Kuponová privatizace odstartovala před 30 lety a donedávna si většina z nás myslela, že už začíná být tématem spíše pro historiky a teoretické ekonomy. Aplikace Zapomenuté miliardy, za níž stojí Daniel Surmař, to ale dost možná změní. „V evidenci Centrálního depozitáře cenných papírů stále zůstává přibližně 750 tisíc nezařazených majetkových účtů, na něž jejich vlastníci zapomněli. Hodnotné akcie obsahuje jen menší část z nich, stále se ale jedná až o 200 tisíc majetkových účtů. Přibližně třetina z tohoto počtu je vedená na vlastníky, kteří už nežijí. I po jejich odečtení je ale řeč o skoro 100 tisících lidí, kterým patří majetek, o němž nemají mnohdy ani tušení,” říká Surmař.
„S hledáním kuponové knížky si nikdo nemusí lámat hlavu. Celá naše služba je online a plně bezplatná až do chvíle, než případně objevíme hodnotné akcie. Lidé se tak nemusí bát, že by od nás odešli se ztrátou,“ dodává s tím, že následně bude možné přes aplikaci akcie i prodat: „Obchodování na burzách je poměrně složitá věc vyžadující vyplňování mnoha formulářů a znalost fungování kapitálových trhů. Ne každý to sám zvládne. Podstatná část hodnotných akcií z kuponovky se na burze navíc ani prodat nedá, protože se nejedná o veřejně obchodované společnosti.”
Pokud jsem ale začínal pocitem, že jde o historické téma, brzy to tak může být: „Zapomenuté peníze z kuponové privatizace bohužel nebudou na svoje majitele čekat navěky. Už letos na podzim dojde k nenávratnému promlčení více než jedné miliardy korun, jež byla původně náhradou za vytěsnění akcionářů společností, jako je například Unipetrol. Lidé tak o značnou část prostředků navždy přijdou.“
O dost hůř jsou na tom ale takzvaní Neviditelní, tedy obrovská skupina lidí, na něž nyní poukazují ve svém společném projektu Spotřebitelské fórum, Centrum ekonomických a tržních analýz CETA, Provident Financial a další. O jaké lidi jde? „Neviditelní představují skupinu, která je velmi těžko uchopitelná. Mají však určité společné znaky. Jsou to lidé nějakým způsobem vyčlenění, kteří přišli o pravidelný příjem a nedaří se jim vrátit do pracovního procesu. Nezapadají do škatulek státní pomoci. Neumí si říct o pomoc nebo se za to stydí. Nevědí, jak si vyjednat lepší pracovní podmínky. Často je trápí nízká finanční gramotnost. Neušetří, protože nemají z čeho. Běžné finanční služby jsou pro ně hůře dostupné. Trpí sociální izolací i strachem z toho, co přijde. Problémy často přenáší na své děti, z nichž potom vyrůstá další generace Neviditelných.“
Jejich průměrné znevýhodnění podle projektu činí 154 tisíc korun ročně, veřejné finance pak ročně vyjdou na 174 milionů korun. „Tento problém není specifikum České republiky. Odhadujeme, že v Evropské unii se počet Neviditelných bude pohybovat mezi 40 až 100 miliony osob. V některých zemích je tento aspekt ještě umocněn dalšími problémy, jako je imigrace, vyšší míra kriminality, politická nestabilita nebo nízká vymahatelnost práva,“ upozorňuje Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz CETA.
Tato skupina lidí pak má podle studie 13 dalších podskupin. „V roce 2021 postupně představíme prvních pět skupin: mladé rodiny, chudé studenty, samoživitele, lidi pracující ve stínové ekonomice a nedobrovolně nezaměstnané. V následujících letech se budeme postupně věnovat osmi dalším skupinám: nízkopříjmovým domácnostem, malopodnikatelům, seniorům, pracovníkům v neziskovém sektoru, lidem se zdravotním znevýhodněním, menšinám, eko farmářům či veteránům,“ říká Rod.
A co je cílem projektu? „Upozornit veřejnost na toto důležité celospolečenské téma a zlepšit životní podmínky Neviditelných. Projekt popisuje skupiny osob, kterých se neviditelnost týká a ukazuje její důsledky. Vyčísluje náklady nejen pro samotné Neviditelné, ale také pro veřejný sektor. Pro každou skupinu připravili odborníci sady doporučení, která pomohou k vystoupení z bludného kruhu neviditelnosti. Radí, jak mohou sami Neviditelní zlepšit svou situaci, co mohou udělat firmy jako zaměstnavatelé a jak by se měl změnit systém veřejné pomoci.“
Na důležité téma v těchto dnech upozornila rovněž Česká advokátní komora. Vláda podle ní nařízením spojeným s vymezením nové živnosti „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“ „hrubě a zásadně porušuje zákon o advokacii“ a útočí „na nezávislé postavení advokacie v rámci celého justičního systému“.
„Advokacie se bude pokusu legalizovat porušení zákona o advokacii ostře a všemi legálními prostředky bránit. Návrh nařízení vlády nebyl s Komorou nijak konzultován, navzdory tomu, že jde o absolutní zásah do právní úpravy poskytování právních služeb na území České republiky,“ uvedlo představenstvo ve svém stanovisku. Vláda totiž podle něj „vedle advokátů vytváří kategorii osob, jež budou moci poskytovat právní služby bez nutnosti mít alespoň základní vzdělání (postačí bezúhonnost a svéprávnost), bez povinného pojištění odpovědnosti za škodu, bez povinnosti mlčenlivosti, které bude možno snadno ovládat prostřednictvím živnostenského úřadu a všech dalších státních institucí“.