Rostoucí nejistota v současném světě nahrává populismu a autoritářským řešením, řekl na debatě v Brně právní filozof a kandidát na ústavního soudce Jiří Přibáň. Zdůraznil však to, že není „apokalyptickým intelektuálem“, ale spíše optimistou. Nevidí kolem sebe ideologie srovnatelné s těmi, které zrodily totality 20. století, nevidí ani „milice, které by pochodovaly a vzývaly nový řád“.
„Co se označuje jako český nacionalismus, je spíše xenofobní reakce na svět, který se okolo nás mění a který část společnosti odmítá, brání se, chce jakousi idylu,“ řekl Přibáň. Kýženou idylu připodobnil k filmovému obrazu rodiny Homolkových, která piknikuje v lese.
Přibáň v Brně přednášel jako host Knihovny Milana Kundery a hovořil nejvíce právě o Kunderových myšlenkách, o údělu střední Evropy nebo krizi evropské společnosti. Varoval před pasivitou a pocitem, že „my stejně nic nenaděláme“. Z pasivity podle něj roste cynismus. Naopak ocenil Kunderovu schopnost ironie opřené o existenciální zkušenost.
„Kultura ironie nás může varovat před novými nacionalismy, před každou příští ideologií. Měla by nás varovat, abychom neabsolutizovali nic, ani národ, ani rasu, ani gender,“ uvedl Přibáň, jenž působí jako profesor práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde také vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost. V minulosti byl mimo jiné hostujícím profesorem nebo vědeckým pracovníkem na Evropském univerzitním institutu ve Florencii, na pražské pobočce New York University či Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Minulý týden prezident Petr Pavel navrhl Přibáně Senátu jako kandidáta na soudce Ústavního soudu (ÚS). Přibáň poté ČTK sdělil, že jeho prioritou u ÚS by bylo zachovat kontinuitu právní doktríny ústavně demokratického státu, jakou soud začal budovat na počátku 90. let a která je podle něj v zemích bývalé komunistické Evropy ojedinělá.
„Díky ní je naše ústavní demokracie v lepší kondici než v některých jiných státech a nejen ústavní soudnictví má značnou mezinárodní prestiž,“ poznamenal Přibáň před týdnem. Přispět chce i zkušenostmi z anglo-americké ústavní kultury a praxe, jež podle něj musí řešit často stejné problémy jako ústavní soudy v Evropě. Rozhodoval se prý dlouho, ale dospěl k přesvědčení, že jeho zahraniční zkušenosti, akademická práce i obecný přehled o ústavním právu v teorii i praxi mohou složení a práci ÚS posílit a obohatit.
Dalším kandidátem na ústavního soudce je Tomáš Langášek z Nejvyššího správního soudu.