Slovenskou advokátní komoru vede po nedávné rezignaci Tomáše Borece Viliam Karas. „Už si ani nepamatuji, kdy jsem pracoval tak intenzivně jako za poslední tři měsíce,“ říká ve velkém rozhovoru pro Lawyers & Business partner bratislavské právní firmy Maple & Fish, který se uchází o funkci předsedy rovněž v právě probíhající samosprávných volbách. „Je to velmi výjimečná situace, ale ve výjimečných situacích se prokazují nejen charaktery, ale i zakořeněnost v hodnotách a v základních ústavních právech,“ říká k právním souvislostem současné pandemické krize.
Jaké jsou vaše prvních měsíce v čele Slovenské advokátní komory?
Velmi intenzivní, nečekal jsem, že to bude až tak vytěžující. Už si ani nepamatuji, kdy jsem pracoval tak intenzivně jako za poslední tři měsíce. Řešíme postavení Slovenské advokátní komory a vůbec postavení samosprávy ve vztahu k plánovaným justičním reformám, které aktuálně na Slovensku probíhají. Zabýváme se reformou soudní mapy, z hlediska výkonu povolání advokáta i ve vztahu ke klientům. Řešíme opravné prostředky, regulaci související s bojem s pandemií, právní jistotu, novelu Ústavy, zřízení Nejvyššího správního soudu. Těch témat je mnoho.
Jaké má právě pandemie dopady na slovenské advokáty a slovenské právo?
Stejně jako pandemie zasáhla do ostatních sfér života a podnikání, zasáhla i do životů advokátů a do advokátní agendy, a to ve všech směrech. S ministerstvem spravedlnosti jsme řešili například zastavení běhu lhůt, aby nedocházelo ke ztrátě práv. Ministerstvo dvakrát souhlasilo, jak loni na jaře, tak nyní, a vyšlo nám vstříc, což je pro občany velmi pozitivní. Jak pro ty zastoupené, tak zejména pro ty nezastoupené, aby nepřišli o svá práva a jejich nároky se nepromlčely.
Úřadu regionálního zdravotnictví jsme adresovali otevřený dopis, v němž jsme navrhli spolupráci Slovenské advokátní komory na přípravě právních předpisů. Ty jsou totiž nepřehledné a v mnoha případech zmatečné. Vyvolávaly otázky, které jsme ani my sami jako právníci neuměli našim klientům zodpovědět.
Mnoho otázek jsme dostávali i od advokátů, kteří chodí k soudům, k provádění právních úkonů, za klienty ve vazbě či k výslechům, kde dochází k ohrožování jejich zdraví. Když jsme tak zaznamenali iniciativu ministryně spravedlnosti řešit očkování vybraných povolání, například exekutorů, notářů a soudců, stejně jako v případě ministerstva vnitra policistů, požádali jsme, aby nezapomínali rovněž alespoň na vybrané advokáty, například na ty starší a nemocné. Jednoduše: naše práce se nezastavila, přicházejí za námi klienti ve věcech, které nesnesou odkladu, dál probíhají soudní líčení. Otevřený dopis vyvolal velkou polemiku veřejnosti. Tuto reakci jsme očekávali, ale pro tento postup jsme se rozhodli vzhledem k ohroženým kolegům.
Jak moc se vám zkomplikovaly advokátní zkoušky?
Na začátku pandemie došlo k pozastavení zkoušek na dva měsíce, po uvolnění opatření se ale opět rozběhly. Na přelomu roku jsme tyto otázky znovu řešili a abychom zkoušky zase nemuseli pozastavovat na delší dobu, rozhodli jsme se zkoušet takzvaně hybridně. Členové zkušební komise se jich tak mohou účastnit distančně. Ti, co byli přihlášeni na lednový termín, zkoušku nakonec skládali v únoru. Tedy ve zkouškách pokračujeme a zájem o ně je velký, stejně jako ochota zkoušejících zkoušet. Oproti České republice se ale u nás nezkouší tak ve velkém, například první části zkoušky se nyní účastní jen 12 lidí, a to ve velké místnosti s velkými rozestupy. Druhou část zkoušky v současnosti při psaní testu najednou vykonává jen šest lidí, opět ve velkém prostoru. A ústně jde jen o zkoušení jednotlivých lidí.
Celý rozhovor si můžete přečíst v Lawyers & Business č. 3-4/2021.
Foto: SAK