Advokacie a právo pohledem Jana Januše – Časopis Právní rádce už nebude samostatně vycházet, vydavatelství Economia se totiž nevyplácí. Ministerstvo vnitra navrhuje zrušit skoro 7000 historických právních předpisů. A premiér Petr Fiala prolomil určité tabu a vydal se na poradu vedení ministerstva spravedlnosti s představiteli justice.
Vydavatelství Economia, které má ve svém portfoliu například Hospodářské noviny nebo týdeník Ekonom, ukončuje samostatné vydávání tradičního právního magazínu Právní rádce. Ten vycházel nepřetržitě od začátku 90. let, kdy byl jeho prvním šéfredaktorem dřívější premiér Marián Čalfa. Právní rádce má nově fungovat jako příloha právě zmíněného týdeníku Ekonom, který se právnímu obsahu také dlouhodobě věnuje. Znamená to konec svého času jednoho z nejrozšířenějších a nejsledovanějších právních magazínů na trhu s významnou novodobou tradicí.
V dohledné době by mohlo skončit také několik tisíc zákonů a vyhlášek. „Analýza Ministerstva vnitra odhalila téměř sedm tisíc zákonů, vyhlášek a nařízení vlády, které jsou nefunkční, nepoužívané a bez právního účinku. Jsou však formálně platné a jejich existence komplikuje občanům i úřadům orientaci v právním řádu. Resort vnitra proto navrhuje jejich zrušení,“ uvedlo tento týden ministerstvo vnitra. Tento postřeh nápadně připomíná akci Velký právní úklid, kterou v roce 2018 vyhlásila tehdy opoziční ODS. Rušené předpisy mají mít dataci právě „od vzniku první republiky do konce roku 2018“. „Mezi rušenými právními předpisy je např. zákon, který ruší celibát učitelek z roku 1919, zákon o mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku z roku 1947 nebo zákon o opatřeních proti neoprávněnému přechodu státních hranic ze stejného roku. Z právních předpisů z 21. století jde např. o zákon o jednostranném zvyšování nájemného z bytu z roku 2006,“ uvádí dále vnitro.
„Není možné, abychom ve 21. století měli právní řád zaplevelený tisíci nesmyslnými a nefunkčními zákony. Orientace v platné legislativě musí být pro občany i úřady jasná a jednoduchá. Proto navrhujeme takové zákony a vyhlášky zrušit. V našem právním řádu už budou jen ty zákony a vyhlášky, které skutečně platí a mají dopad na život občanů a fungování státu,“ říká ministr vnitra Vít Rakušan.
„Právní řád není kumbál, ve kterém dojde místo na harampádí. Tolik práce a přitom taková blbost,“ komentoval ale návrh na Facebooku legislativec a of counsel kanceláře PRK Partners Petr Bezouška. Ten následně prošel celý návrh zákona: „Například mne zaujalo, že se má zrušit zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 110/1960 Sb. o zrušení dekretu presidenta republiky ze dne 22. srpna 1945 č. 57 Sb., o platech členů vlády. A kdo jako první přijde s tím, že se tedy ten dekret tímto opět oživí? 🙂 Ono by se to totiž mohlo některým lidem líbit 🙂 Jak by na tom byl podle dekretu z roku 1945 třeba předseda vlády? Základní plat 120 tisíc + přídavek 80 tisíc + representační přídavek 140 tisíc…“
A do třetice končí i dřívější premiérská izolace v justičních otázkách. Zejména Andrej Babiš se – s poukazem na živou kauzu Čapího hnízda – soudnictví nevěnoval a se soudci se nescházel. Ale nešlo jen o něj: „Premiér Petr Fiala, jako první premiér v historii ČR, navštívil poradu ministra spravedlnosti a vedoucích představitelů soudů. Tématy jednání byly systemizace na rok 2023, platy ústavních činitelů a rozpočet,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
„Naším společným úkolem je, aby lidé v ČR měli jistotu, že žijí v právním státě, kde se všem měří stejně. Vím, že ne všichni občané tento pocit sdílejí. Můžeme-li něco udělat, abychom to zlepšili, pojďme to udělat. Pevný a stabilní právní systém je zárukou dlouhodobé prosperity ČR a důvěry občanů ve stát a jeho představitele,” sdělil Fiala.
„Představitelé justice se shodli na tom, že platy všech ústavních činitelů by od příštího roku měly dosáhnout zákonem předpokládané výše. Nemělo by tedy už dojít k jejich dalšímu „zmrazení”. Během jednání s předsedy soudů potvrdil ministr spravedlnosti Pavel Blažek, že resort by chtěl zadal personální audit justice. „Po vzoru Německa by ho měla udělat externí renomovaná auditorská společnost. Výsledky by mohly mít váhu jak v rámci justice, tak u dalšího politického vyjednávání,” doplnil Pavel Blažek. Shoda s předsedy panovala na tom, že cílem v současné době není zvyšování počtu soudců, ale především odborného aparátu a zlepšení jeho odměňování. K posílení administrativních pracovníků by mělo dojít především na nejzatíženějších úsecích, kde se dá v následujícím období očekávat nárůst agendy, např. v insolvenční agendě na soudech druhého stupně. Ekonomický náměstek Radomír Daňhel vedení justice informoval, že ministerstvo v průběhu srpna posílí rozpočet organizačních složek v justici o 200 milionů korun se zaměřením do tří oblastí, a to konkrétně na mandatorní výdaje soudů – tlumočníky, znalce a advokáty ex offo, na bagatelní pohledávky a nárůst cen energií. Na závěr porady ministr spravedlnosti ocenil přístup a působení Jaroslava Bureše, který jako jeho poradce vede se soudci kontinuální dialog,“ shnuje dále ministerstvo tento týden proběhlou debatu.