Ministr spravedlnosti Pavel Blažek se v úterý 21. května v Berlíně pracovně sešel se svým protějškem, ministrem spravedlnosti SRN, Marco Buschmannem. Ministři hovořili mj. o digitalizaci, umělé inteligenci či o hodnocení Úřadu evropského veřejného žalobce.
„Jsem rád, že jsem se dnes mohl sejít s panem ministrem Buschmannem. Naše pracovní jednání bylo velmi konstruktivní. Za Ministerstvo spravedlnosti mohu spolupráci s německými orgány celkově hodnotit jako vysoce nadprůměrnou a velice si toho vážím,“ uvedl na jednání ministr spravedlnosti Pavel Blažek. „Tato spolupráce je pro nás velmi cenná, protože nám umožňuje sdílet osvědčené postupy a vzájemně se inspirovat při řešení aktuálních výzev v oblasti justice.“
Témata jednání:
- Justiční spolupráce s Německem v civilních věcech
- Justiční spolupráce s Německem v trestních věcech
- Digitalizace
- Hodnocení činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO)
- Umělá inteligence
- Snižování administrativní zátěže
- Ochrana zranitelných dospělých osob
- Antidiskriminační směrnice
A další.
Justiční spolupráce s Německem v civilních a trestních věcech:
Ve vztahu ke Spolkové republice Německo probíhá vzájemná spolupráce v civilních a trestních věcech standardním způsobem. Přitom v obou případech jde o spolupráci velmi frekventovanou a úspěšnou.
Justiční spolupráce v civilních věcech: nejčastěji je předmětem řešených případů dědictví, přeshraničních ochrana zranitelných dospělých osob nebo právní pomoc.
Justiční spolupráce v trestních věcech: probíhá převážně v přímém styku justičních orgánů (soudů a státních zastupitelství). „Vzájemná přeshraniční spolupráce funguje také výborně a probíhá na vysoké profesionální úrovni. O tom svědčí i pravidelná pracovní setkání přímo mezi soudy a státními zastupitelstvími v příhraničních oblastech. Soudci a státní zástupci se na těchto setkáních dělí o praktické zkušenosti a řeší komplikované případy, se kterými se setkávají v rámci přeshraničního styku. Tyto vzájemné kontakty a pravidelná setkání odborníků našich států je nutné i do budoucna podporovat,“ uvedl Pavel Blažek.
Digitalizace:
Schválený digitalizační balíček, který zahrnuje nařízení a směrnice pro využití digitálních nástrojů v přeshraničních řízeních v občanských, obchodních a trestních věcech, bude implementován od roku 2024. Klíčové nyní bude soustředit se na technickou implementaci v rámci národních systémů a zavedení digitalizačních opatření do praxe. Důležitý bude také aktivní dialog s Evropskou komisí během implementace. Zásadní bude také zaměřit se na vzdělávání justičních pracovníků tak, aby byli schopni nástroje řádně používat.
Umělá inteligence:
Umělá inteligence (AI) je aktuálním tématem, jehož regulace se nyní vyjednává na unijní úrovni. Dne 13. března 2024 schválil Evropský parlament finální podobu nařízení o umělé inteligenci (AI Act), což je první unijní předpis upravující používání systémů AI. Nařízení používá přístup založený na posouzení míry rizika dopadu na zdraví, bezpečnost a základní práva občanů EU. Čím větší riziko AI systém představuje, tím přísnější pravidla musí být dodržena. Cílem je zajistit, aby systémy AI v EU byly bezpečné, důvěryhodné, transparentní, nediskriminační, šetrné k životnímu prostředí a používány odpovědně.
Společný dokument Německa a Francie ke snižování administrativní zátěže na úrovni EU:
„Česká republika je velkým zastáncem potřeby snižování byrokratické zátěže, a to jak té kladené na soukromoprávní osoby, tak na správní orgány,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek a dodal, že „Společný dokument Německa a Francie považujeme za velmi kvalitní základ pro úpravy přijímání unijní legislativy a jsme otevřeni debatám o jednotlivých návrzích obsažených v něm.“
Na národní úrovni ČR kontinuálně pracuje na snížení byrokratické zátěže. Například přijala již několik tzv. antibyrokratických balíčků, které se nesoustředí jen na legislativní změny, ale i na praktické uplatňování existující legislativy.