Nejvyšší soud potvrdil podmíněné tresty rodičce a dule za smrt novorozence

|

Nejvyšší soud (NS) v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Götha a soudců Mgr. Zuzany Ursové a JUDr. Vladimíra Veselého odmítl dovolání rodičky a duly, které byly uznány vinnými přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, za který byly shodně odsouzeny k trestu odnětí svobody na šest měsíců, jehož výkon jim byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvanáct měsíců.

Rodička se přečinu dopustila tím, že přistoupila k domácímu porodu, ačkoli v případě porodu koncem pánevním u šestatřicetileté prvorodičky ve 41. týdnu těhotenství by byl indikován primárně císařský řez. Vzhledem k okolnostem bylo nezbytné odborné vedení porodu ve zdravotnickém zařízení, které před porodem ani v jeho průběhu nekontaktovala. Dula prvorodičky, bez zdravotnického vzdělání, překročila dohodnuté povinnosti, když u rodičky prováděla vyšetření ke zjištění připravenosti rodičky k porodu, přičemž si byla vědoma nefyziologické polohy dítěte a existence rizika pro plod, následně nevhodně stanovila způsob vedení porodu a nezvládla techniku vaginálního porodu koncem pánevním. V důsledku jejich jednání se novorozenec udusil při porodu a zemřel.

Okresní soud v Českých Budějovicích uznal obě ženy vinnými přečinem usmrcení z nedbalosti. Rozhodnutí potvrdil odvolací Krajský soud v Českých Budějovicích. Následně podaly obě ženy dovolání, ve kterém rodička vyjádřila přesvědčení, že nemohla zaviněně způsobit smrt svého dítěte, neboť až do narození dítěte právně existuje jako subjekt práv pouze žena, která požívá osobnostních práv, včetně práva na soukromý život, zahrnujícího rovněž svobodu co do místa a způsobu porodu. Nepřivolání zdravotnické péče pak není opominutím, které by představovalo porušení právní povinnosti. Stejně tak není dáno ani zavinění. Každý, včetně těhotné a rodící ženy, má nárok na ochranu své fyzické integrity, zahrnující svobodnou volbu, zda a jaké zdravotní péče využije či nikoliv.

Dula označila případ za specifický tím, že soudy dovodily nedbalostní odpovědnost třetí osoby – nezdravotníka, za rozhodování jiné osoby. Zdůraznila, že vykonává profesy duly, není zdravotnicí a tato činnost nepodléhá specifické úpravě obsažené v právních předpisech upravujících práva a povinnosti zdravotníků. Podle dovolatelky se služba duly nemusí odvíjet ani od pravidel vědy, ani od uznávaných medicínských postupů, neboť obsahovou náplní činnosti dul je, že jsou důvěrnicemi, průvodkyněmi a pomocnicemi žen při porodu. Dovolatelka namítla, že jako dula nemůže být činěna odpovědnou za výsledek porodu jiné ženy, které poskytovala pouze takovou péči, kterou si žena přála.

NS dospěl k závěru, že dokazování soudu prvního stupně bylo bezvadné a úplné a stejně taková jsou jeho skutková zjištění. Z hlediska jejich formování se soud vypořádal s obhajobou obviněných, které trestnou činnost rezolutně vylučovaly. Lze rovněž konstatovat, že trestněprávní ochrana nenarozeného dítěte se zvyšuje s jeho vzrůstajícím vývojovým stadiem. Zatímco podle § 163 tr. zákoníku není těhotná žena, která sama své „těhotenství“ uměle přeruší nebo o to jiného požádá nebo mu to dovolí, pro takový čin trestná, podle § 142 tr. zákoníku (viz výše k vraždě novorozeného dítěte matkou) již nastupuje trestní odpovědnost pro úmyslné usmrcení novorozeného dítěte v rozrušení způsobeném porodem i „při porodu“.

Pakliže dítě již prokazatelně opouští tělo matky a je rozeno způsobem popsaným v této věci, nelze akceptovat představu dovolatelek, že ho nelze považovat za samostatného jedince a není možno se vůči němu dopustit násilné trestné činnosti pro absenci objektu trestného činu. Argumentace obviněné rodičky je tak lichá.

Pokud jde o obviněnou dulu, pak postavení duly není právně upraveno. Jedná se o finančně honorovanou důvěrnici a pomocnici rodičky, nemá ovšem žádné kompetence k poskytování zdravotnických služeb a výkonů. Ani dula, jako třetí osoba přítomná u porodu a současně nezdravotník, ovšem není univerzálně vyňata z odpovědnostního režimu.

Bylo prokázáno, že dovolatelky nedodržely ustanovení § 2900 občanského zákoníku. To stanoví, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Uvedenou základní zásadu pro jednání právních subjektů, kterou je postihováno výhradně konání, tj. aktivní jednání osob, lze zcela jistě vztáhnout na jednání obou obviněných, a proto je i podle NS možné zvažovat odpovědnost jak matky, tak duly.

Rodička přistoupila k domácímu porodu, tj. aktivně se na takový cíleně připravovala a v době reálných příznaků blížícího se porodu zvolila a systematicky zajistila prostřednictvím osob a věcí jeho provedení v domácí formě, a to i při existenci jednoznačných rizik vyplývajících ze spojení souhrnu komplikací, na což byla zdravotnickým zařízením výslovně upozorněna. Toho však nedbala, nevyužila již objednaného příjmu ve zdravotnickém zařízení a plánovanému postupu predikovanému zdravotnickým zařízením (včetně adekvátního předpokladu císařského řezu) se úmyslně vyhnula. Nelze v těchto souvislostech akceptovat tvrzení, že nešlo o „jednání“, nýbrž o vůlí neovlivnitelný spontánní proces porodu.

Dula, tedy osoba bez jakékoli kompetence k poskytování zdravotnických služeb a výkonů, rodičku vaginálně vyšetřila a realizovala úkony při extrahování hlavičky dítěte z porodních cest matky, čímž aktivně vstoupila do procesu porodu, asistovala u něj a prováděla úkony, k nimž je povolán toliko erudovaný zdravotnický personál, ačkoli již ze své praxe z totožného případu z minulosti disponovala zkušeností o rizikovosti takového počínaní, a to dokonce rovněž se smrtelným následkem. Obě obviněné z hlediska vědomostní složky zavinění věděly, že svým jednáním mohou ohrozit život dítěte, ale bez přiměřených důvodů spoléhaly, že jej nezpůsobí.

Uvedené závěry nijak nekolidují s právem na soukromý život, z něhož je odvozováno právo ženy rodit podle své volby. Právo ženy na volbu okolností a místa porodu nelze totiž nadřadit právu na život rozeného dítěte, které disponuje právem se narodit. Navíc právo na svobodnou volbu místa a způsobu porodu z hlediska rodičů je limitováno zájmem na bezpečném porodu a zdraví dítěte.

Předchozí

Ústavní soud loni zrušil jen 48 rozhodnutí Nejvyššího soudu

Arrows Etl představila nové posily

Další