Nový stavební zákon, který v polovině roku 2021 silou prosadila tehdejší vláda, zcela jistě nenabude své plné účinnosti v aktuálním znění. Jak vyplývá z jasných prohlášení představitelů koalic, které mají většinu v Poslanecké sněmovně, dočká se tato důležitá právní norma postupně řady změn. Co se tedy v novém stavebním zákonu povedlo a co už méně?
Nejspíše tak nevznikne – alespoň, jak se to jeví při psaní tohoto článku – nová soustava státní stavební správy tak, jak ji předvídá nyní platný nový stavební zákon NSZ (zákon č. 283/2021 Sb.; „NSZ“), dojde k dílčím úpravám a odložení účinnosti jednotlivých částí NSZ. Zejména odložení digitalizace stavebních řízení je nyní hojně diskutovaným tématem.
1/ Zásadní omezení možnosti legalizace černých staveb
Větším zásahům nejspíše unikne důležitá novinka, která doposud nebyla dostatečně medializovaná, totiž zásadní omezení možnosti legalizace černých staveb po účinnosti NSZ.
V současné době totiž je, bohužel, stále běžnější, že stavebník vědomě zahájí stavbu bez příslušných povolení stavebního úřadu a teprve následně požádá o dodatečné povolení stavby. Zda je to důsledek toho, jak dlouho v České republice trvá získání pravomocného povolení pro výstavbu, nebo specifikum českých stavebníků, není rozhodující.
Nyní ještě účinný starý stavební zákon tento postup umožňuje a pro stavebníka není rozdíl v podmínkách pro získání příslušného povolení před zahájením stavby či po jejím zahájení a legalizovat tak teoreticky lze jakoukoli stavbu. Rizikem pro stavebníka je pouze pokuta za přestupek spočívající v provádění stavby bez příslušného povolení (současně hrozí pokuta i tomu, kdo stavbu realizuje a dozoruje), a teoreticky také riziko, že stavbu nebude možné dodatečně povolit, neboť je v rozporu s územně plánovací dokumentací, je provedena na pozemku, kde je to výslovně zakázáno, je v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem, atp. Nicméně pokud se jedná o stavbu připravovanou ve spolupráci s příslušnými odborníky a stavebník „pouze“ nečekal na vydání příslušných povolení (a měl například i zajištěna vyjádření dotčených orgánů státní správy, tudíž znal jejich požadavky), potom lze toto riziko prakticky eliminovat.
Tato praxe byla oprávněně kritizována. Zejména pak proto, že ačkoli se jedná o ostentativní ignorování zákonem předvídaných povolovacích procesů (byť zcela nepřiměřeně dlouhých), v naprosté většině případů vedla i tak k legalizaci černé stavby (navíc zpravidla bez další sankce). Dle NSZ však dodatečné povolení stavby bude možné pouze ve zcela výjimečných případech a za splnění přísných podmínek, což je zcela jistě krokem správným směrem (za předpokladu, že dojde k efektivnímu zkrácení standardních povolovacích procesů).
