Peterka Partners je zcela jedinečná advokátní kancelář. Její většinový majitel Ondřej Peterka se svými partnery vybudoval z Prahy holding, který identicky jako u nás působí také v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, na Ukrajině a nejnověji rovněž v Chorvatsku. „Fungujeme jako jedna firma, což je zásadní zejména pro klienty. Máme jednu „politickou“ kulturu, jedno IT, jednu kontrolu střetu zájmů, jednu cenovou politiku, jeden management, jeden vztah s klientem, jeden client satisfaction program. Chováme se jako korporace, což je klíčový benefit pro klienty, kterými jsou u nás většinou světové či evropské nadnárodní firmy. Trendem je, že tyto korporace chtějí celosvětově pracovat s čím dál tím menším počtem advokátních kanceláří, a regionální právní firmy jsou přesnou odpovědí na tento trend,“ říká Peterka v našem rozhovoru, v němž se dostáváme i k jeho dalším záměrům v zemích bývalé Jugoslávie, ale i na dalších trzích.
Peterka Partners působí od března nově v Chorvatsku. Jak vypadala vaše cesta k otevření této nové kanceláře?
Museli jsme získat licenci podle lokálních předpisů. Zřejmě jsme totiž jednou z prvních firem z Evropské unie, která na tamní advokátní trh vstoupila stoprocentně vlastnicky, jak na tom trváme i v ostatních jurisdikcích. Chorvatsko teď velmi vhodně doplňuje naší regionální strukturu, protože řada našich klientů u nás dlouhodobě poptávala práci v zemích bývalé Jugoslávie. Dříve jsme ji dělali pomocí lokálních firem, ukázalo se ale, že koordinovat tento druh služeb přímo ze Záhřebu – protože Chorvatsko je z těchto zemí největší jurisdikcí s členstvím v EU – dává mnohem větší smysl. Jednotlivé země tam navíc k sobě mají jazykově i kulturně blízko, podobně jako tomu bylo v Československu. I když tam byla válka, spolupráce třeba mezi Chorvatskem a Srbskem běží velmi intenzivně. Chorvatsko je pak pro nadnárodní firmy – a na práci pro ně Peterka Partners vyrostla – zajímavé samo o sobě. Navíc, k Česku, Slovensku a Polsku tu existuje zvláštní vztah, který se zrcadlí třeba i v investování privátních investorů do realit a dalších projektů. Tyto všechny motivace se u nás pro otevření kanceláře spojily. Jen pár týdnů po otevření vidíme, že to skutečně dává smysl. Je to nejsnadnější rozjezd, který jsme kdy zažili.
Jak je vaše chorvatská kancelář velká? A jak by měla do budoucna být?
V současnosti máme v Chorvatsku tři právníky, připravujeme příchod čtvrtého. To je stav po několika týdnech fungování. Naším bezprostředním cílem je 10 právníků, usilovat budeme ideálně o 20. Chtěli bychom se tak zařadit mezi 10 největších advokátních kanceláří v Chorvatsku. Takto postupně jsme budovali i naše další pobočky.
Kancelář má být podle vaší tiskové zprávy zároveň „kontaktním místem pro koordinaci právních služeb pro bývalou Jugoslávii“. Vedle Chorvatska jste zmínil Srbsko, kde tam vidíte další byznysové příležitosti?
Hlavně ve Slovinsku. Velmi často máme případy, kdy je Slovinsko poptávané společně s Chorvatskem. Zajímavá je ale rovněž Bosna a Hercegovina. Mnoho mandátů pak zahrnuje všechny země bývalé Jugoslávie.
Pojďme obecně k celé kanceláři Peterka Partners. Zdůrazňujete, že jde o jednu firmu, a ne o síť spolupracujících kanceláří…
Přesně tak, vlastnicky patří všechny pobočky v jednotlivých zemích do jednoho holdingu, jehož jsem většinovým vlastníkem. Fungujeme jako jedna firma, což je zásadní zejména pro klienty. Máme jednu „politickou“ kulturu, jedno IT, jednu kontrolu střetu zájmů, jednu cenovou politiku, jeden management, jeden vztah s klientem, jeden client satisfaction program. Chováme se jako korporace, což je klíčový benefit pro klienty, kterými jsou u nás většinou světové či evropské nadnárodní firmy. Trendem je, že tyto korporace chtějí celosvětově pracovat s čím dál tím menším počtem advokátních kanceláří, a regionální právní firmy jsou přesnou odpovědí na tento trend. Vzhledem k tomu, že jsme jim schopni nabídnout pokrytí v celém regionu, znamená to pro ně zjednodušení co do počtu kanceláří, ale i jednotný přístup ve všech zemích, kde pro ně pracujeme.
Jak je v tuhle chvíli Peterka Partners velká? Kolik pro kancelář pracuje lidí?
Máme asi 150 právníků plus veškerou administrativu, marketing, finance a tak dále. Zajímavé je, že asi 70 procent našich spolupracovníků tvoří ženy.
Dá se říci, že je nejvýznamnější stále její česká kancelář?
Stále ano, zejména z historických důvodů a sídlí v ní holdingové vedení. Ale dohání ji naše polská pobočka a je jen otázkou času, kdy třeba z hlediska počtu právníků budou stejně velké. I ostatní kanceláře se ale rozvíjejí. Jsme postaveni na principu, že všechny naše pobočky jsou si v interní organizaci rovné, z čehož mohou všechny těžit. I proto je tak úspěšná polská kancelář, která se stala přirozeným oknem pro expanzi polských firem do regionu. A ty chtějí pracovat s polskými právníky. Není to tedy tak, že všechny důležité klienty řídí česká pobočka.
A jak je na tom vaše slovenská kancelář?
Co do velikosti je třetí v pořadí, po Praze a Varšavě. Na Slovensku jsme od roku 2001, vstoupili jsme tam rok po založení kanceláře v České republice. Slovensko je pro nás od počátku strategické a kdybychom ho neměli, nebyli bychom schopni zafinancovat další expanzi. Mimochodem, fungujeme bez externího financování, veškerý provoz jsme financovali z našich zisků. Postupem času jsme zjistili, že na Slovensku můžete být jen tehdy, když dosáhnete určité velikosti a nejste závislí jen na jednom nebo dvou klíčových klientech. My jsme té kritické velikosti dosáhli a těžíme z ní.
Kancelář máte rovněž na Ukrajině. Jak nyní, během války, funguje?
Jsme překvapení tím, že pozitivně. Loni do České republiky přijely na nějaký čas všechny naše ukrajinské právničky, pracovaly v pražské kanceláři a zajistili jsme jim v Praze ubytování. Následně se vrátily domů. A co je nejpřekvapivější: od vypuknutí války jsme ani jeden měsíc nebyli na Ukrajině ve ztrátě, jsme stále v zisku. Naši klienti tam totiž dál fungují a potřebují naší právní podporu
Jak si stojí vaše další pobočky?
Srovnatelně velké jako v Kyjevě jsou naše kanceláře v Budapešti a Bukurešti. Jsou velmi funkční a profitabilní, postupně se rozvíjejí a v těchto zemích jsou respektované. Menší kanceláře pak máme v Chorvatsku, o kterém jsme mluvili a kde se bude kancelář postupně rozrůstat, a v Bulharsku, kde zůstaneme spíše menší. Zajímavé ale je, že mnoho našich velkých a zásadních klientů s námi začalo pracovat právě v Bulharsku. Na naše pobočky se tak díváme i prostřednictvím takových synergií a jejich celkových rolí. Říkám, že není malé pobočky a není malé práce pro velké klienty.
Jezdíte vy sám stále mezi pobočkami, nebo už to v současné době není nutné?
Hodně jsem to omezil, většinu věcí řešíme online a na dálku, máme i pro nás speciálně vyvinutý IT systém. Ale pořád cestuji, stejně jako další partneři. Zejména ze sociálních důvodů, podobně jako když pořádáme pro celou firmu teambuilding. Za klienty už tolik jezdit nemusíme, musíme ale mluvit s našimi lidmi. Proto, abychom byli stále jedna firma a aby se naše pobočky od sebe nevzdalovaly a stále sdílely jednu firemní kulturu.
Nabíráte nové lidi?
Ano všude, a především v České republice, na webu máme stále otevřené pozice.
A na co je lákáte?
Na regionální přesah a na to, že budou moci pracovat v rámci jedné firmy s kolegy z dalších jurisdikcí. Jsme jediná česká právní firma, která má takovýto regionální koncept. Také je lákáme na typ práce, který od klientů dostáváme a která většinou zasahuje několik zemí. Je tak nutná absolutní spolupráce všech. Jsme firmou pro 21. století, nejsme postaveni na interní konkurenci, ale na interní spolupráci. Znamená to i interní transparentnost, ne interní boje. Ti právníci, kteří je chtěli vést, museli z firmy odejít. Jsme také family friendly, já sám mám tři děti, moje žena je Dánka, jsem tak hodně ovlivněný skandinávským přístupem k životu. Je čas pro práci a čas pro rodinu, jen tak lze vybudovat efektivní firmu, proto je naší politikou mít mimo práci i normální život. Mluvil jsem o podílu žen u nás, podívejte se také na to, kdo naše pobočky vede. U těch hlavních – v Praze, ve Varšavě a v Bratislavě – to jsou zejména ženy, je tam jen jeden muž. Takhle jsme vyrostli a takhle tomu věříme. Bereme to jako maraton, jako dlouhodobý projekt, nechceme, aby naši lidé po třech letech vyhořeli. Tak na tohle všechno je lákáme.
V České republice si řada advokátních kanceláří stěžuje na nedostatek „nových“ kvalitních právníků, mnohým z nich se do advokacie nechce. Jaká je v tomto – z vaší vlastní zkušenosti – situace v jiných zemích?
Podobné téma to je i v Polsku a na Slovensku. Lidé obecně chtějí pracovat méně, to je všeobecný trend, ale v dalších zemích, o nichž jsme mluvili, není tak silný.
Mluvili jsme o chorvatské kanceláři, o zemích bývalé Jugoslávie. Máte teď ale v hledáčku ještě i jiný region?
Vedle dalších zemí bývalé Jugoslávie uvažujeme ještě o regionu, kterému bychom mohli říkat bývalé Rakousko-Uhersko. A pak také o Skandinávii včetně Pobaltí.
A třeba Německo nebo jiná země západní Evropě?
To může být téma pro naše následovníky. To by bylo velké sousto, možné by to bylo v situaci, kdy bychom měli třeba už 20 poboček ve středně velkých zemí. Pak by nás klienti i na tyto velké trhy dotlačili. Nyní by to ale bylo předčasné.
„Ve všech zemích fungujeme jako jedna firma. Zásadní je to hlavně pro klienty.“
„Máme jednu „politickou“ kulturu, jedno IT, jednu kontrolu střetu zájmů, jednu cenovou politiku, jeden management, jeden vztah s klientem, jeden client satisfaction program.“
Ondřej Peterka
Zakladatel a řídící partner kanceláře Peterka Partners, která vznikla v roce 2000. Na začátku kariéry působil ve Francii, kde pracoval pro kanceláře Coudert Brothers a Sokolow Dunaud, Mercadier & Carreras, následně v Praze spolupracoval s firmou Gide Loyrette Nouel. Vedle pražské právnické fakulty vystudoval rovněž remešskou. Ve své odborné praxi se věnuje zejména litigacím a managementu skupiny.
Článek vyšel v magazínu Lawyers & Business č. 3/2023.
