České hospodářství se letos vrátí k růstu. Hrubý domácí produkt meziročně vzroste o 1,3 procenta, průměrná mzda v nominálním vyjádření stoupne o 6,1 procenta a v reálném o 3,4 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy Hospodářské komory ČR (HK), kterou představil její prezident Zdeněk Zajíček.
Česká národní banka v únoru zhoršila výhled vývoje ekonomiky, HDP podle ní letos vzroste o 0,6 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Ministerstvo financí v lednové predikci očekávalo růst HDP 1,2 procenta a průměrný letošní růst inflace 3,1 procenta.
Návrat reálných mezd k růstu podle Zajíčka oživí spotřebu domácností, což mimo jiné přispěje k růstu maloobchodních tržeb. „Dobrou zprávou je to, že inflační období máme za sebou a českou ekonomiku letos čeká i mírný růst. Hlavním prorůstovým faktorem bude obnovená spotřeba domácností. Klíčový bude pokles tempa růstu spotřebitelských cen na námi odhadovaných 2,7 procenta. Roční průměrná míra inflace se tak tento rok již bude pohybovat v pásmu inflačního cíle České národní banky, tedy okolo dvou procent,“ uvedl Zajíček.
Ekonomický růst ale bude podle predikce relativně křehký. „U firem totiž stále převládá určitá opatrnost v plánování investic. Nechce-li vláda tento křehký růst podkopat, nezbytné bude, aby podnikatelům neztěžovala podnikání, ale naopak aby je podpořila jak odstraněním administrativních bariér v podnikání, tak v investiční aktivitě,“ upozornil Zajíček.
V zemi bude podle něj nezbytné postavit nové energetické zdroje a zároveň posílit přenosovou a distribuční soustavu. Za druhé půjde o dopravní infrastrukturu, ČR má podle něho dlouhodobý deficit ve výstavbě dopravních sítí, zejména té dálniční, a také vysokorychlostních tratí. Třetí důležitou oblastí jsou podle HK datové sítě‚ jejich výstavba a rozvoj. Čtvrtou je pak nájemní bydlení. „Je třeba výrazněji doplnit trh, na němž převládají byty v osobním vlastnictví, o dostupné nájemní bydlení. Mezi čtyři měkké strategické cíle pak patří investice do trhu práce, do vzdělání, do vědy, výzkumu a inovací a do odstraňování byrokracie,“ dodal Zajíček.
Komora očekává, že pozitivně bude k růstu exportně orientované tuzemské ekonomiky rovněž přispívat čistý vývoz. Ve prospěch exportu, a tím i výkonnosti celé ekonomiky, působí totiž oslabení koruny k hodnotám nad 25 korun za euro vyvolané postupným snižováním úrokových sazeb České národní banky, vysvětlil Zajíček.
Přes kurzový stimul zůstává podle něho vnější významné riziko, spočívající ve stagnaci sousední německé ekonomiky, která je odběratelem významné části české produkce. Negativní roli mohou sehrát geopolitické tlaky, zejména vývoj ruské agrese na Ukrajině, opětovná eskalace islámského fundamentalismu, zadrhávání čínské ekonomiky nebo volební kampaň v USA, dodal.
Jedinou složkou HDP s negativním příspěvkem se stane změna stavu zásob. „Pro letošní rok ale očekáváme, že firmy budou pokračovat v rozpouštění dříve naakumulovaných zásob,“ doplnila ředitelka odboru legislativy, práva a analýz komory Lenka Janáková.