Závislost na práci, takzvaný workoholismus, ve zvýšené míře ohrožuje až čtvrtinu Čechů se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Vyplývá to z průzkumu, který se konal v 82 zemích a v Česku se jej zúčastnilo 1000 respondentů. V tiskové zprávě o tom informoval Národní institut SYRI.
Při vzniku této závislosti hraje klíčovou roli kombinace nezdravého pracovního prostředí a osobnostních vlivů, zejména perfekcionismu. „Je zřejmé, že některé typy pracovního prostředí nezdravě podporují závislost na práci. Jedná se o pracoviště, kde jsou na zaměstnance kladeny velmi vysoké pracovní nároky, kde je soutěživé klima, založené na soupeření a vzájemném porovnávání se, namísto důrazu na osobní rozvoj, a kde pracovníci vnímají workoholické tendence i u svých kolegů,“ uvedla Kateřina Zábrodská z Národního institutu SYRI.
Srovnatelnou roli ale hrají i osobnostní charakteristiky konkrétního člověka. „Pokud bychom tedy chtěli popsat prototyp pracovníka závislého na práci, pak je to jedinec, který má nerealisticky vysoké nároky na sebe i na druhé a který na své obtíže s emoční nestabilitou a sebehodnotou reaguje nadměrnou a nutkavou prací,“ doplnila Zábrodská.
Mezi ostatními závislostmi má workoholismus mimořádné postavení. Společnost vysoký pracovní výkon a úspěch oceňuje, lidé závislí na práci i jejich okolí tak mohou mít pocit, že je vše v pořádku.
„Naše výsledky však jednoznačně ukazují, že závislost na práci není spojena s duševní pohodou a pracovní spokojeností, ale naopak s řadou psychických obtíží. U respondentů splňujících kritéria závislosti na práci jsme zjistili významně vyšší výskyt jak pracovního stresu, tak vyhoření a deprese. V dlouhodobém horizontu tyto stavy poškozují schopnost jedince kvalitně pracovat i jeho psychickou odolnost, a v důsledku toho také podrývají odolnost celého týmu a organizace,“ konstatovala Zábrodská.
Průzkum v 82 zemích, kterého se zúčastnilo 31.000 lidí, umožňuje porovnat i situaci v jednotlivých zemích, v míře ohrožení workoholismem mezi nimi Česko nijak nevyčnívá.