Real Estate & Construction tým kanceláře Taylor Wessing, vedený v České republice Jakubem Adamem a Erwinem Hanslikem na úrovni CEE, patří k těm větším na trhu právních služeb, tvoří ho téměř deset lidí. Proč tomu tak je, odhaluje v našem rozhovoru právě Jakub Adam, do jeho fungování ale nahlédneme taktéž díky jeho kolegům, kteří od nás dostali speciální otázky. Dozvíme se rovněž, co by pomohlo nemovitostnímu trhu a že to nebude nový stavební zákon. Stejně jako to, jak jsou na tom v tomto ohledu v Polsku, v Maďarsku nebo na Slovensku. Navíc zjistíme, že brzy nebude problém jen s byty, ale čeká nás i nedostatek kancelářských prostor, alespoň podle toho, jak aktuální situaci analyzuje Jakub Adam.
Jak byste mi představil Real Estate & Construction tým Taylor Wessing?
Jeho nejsilnější stránkou je šíře jeho záběru. I díky ní se nám podařilo úspěšně překlenout těžkou dobu covidu. Nejsme totiž zaměřeni jen na transakce. Dokážeme radit v celé šíři oboru: věnujeme se i nájmům, právním aspektům asset managementu a dalším souvisejícím oblastem. Také ale regulatorním otázkám, zejména stavebnímu právu, právu životnímu prostředí a obecně ESG. Nechceme být pro klienta atraktivní jen v té úvodní fázi projektu, kdy nemovitost získává, ale i v dalších fázích životního cyklu nemovitosti.
Náš tým je tak poměrně velký na poměry relativně malého českého trhu. Objem transakcí je omezený, a i proto se věnujeme dalším oblastem. Tato práce je navíc velmi cenným zdrojem informací o nemovitostním trhu. Zjišťujeme díky ní, jak se vyvíjí a mění potřeby a preference klientů, zejména ohledně nájmu kancelářských prostor, což je po covidu mimořádně zajímavé.
Budu rád, když se k tomu ještě dostaneme. Ale kdo konkrétně tvoří váš Real Estate tým?
Tým tvoří tři partneři, tři další advokáti a tři koncipienti, zároveň ale aktuálně jednáme ještě o dalším posílení. Erwin Hanslik je ústřední postavou Real Estate ve střední Evropě a vede tuto praxi v CEE. Já řídím českou praxi, v rámci které spolupracujeme s partnerkou Markétou Cvrčkovou.
Zmínil jste Erwina Hanslika jako šéfa Real Estatu v CEE. Jak vaše jednotlivé týmy v tomto regionu spolupracují?
Na nemovitostní trh v CEE se nelze dívat jednotnou optikou. Každá země funguje specificky, uplatňovat jednu strategii proto není možné. Potřeby jsou opravdu specifické, markantní je například rozdíl mezi českým a polským trhem. Polsko je daleko větším trhem, současně méně saturovaným, do značném míry závislým na zahraničních investicích. Když se ale jejich objem zmenší – což se stalo vlivem covidu a konfliktu na Ukrajině – trh to výrazně pocítí. Naopak český trh je lokální, relativně uzavřený, transakce se tu odehrávají mezi poměrně uzavřeným okruhem stran. Snažíme se tedy propojovat naše praxe na znalostní bázi a formou pečlivě cíleného business developmentu. V tomto ohledu nám pomáhá i aktuální trend expanze českých investorů a developerů do Polska, v rámci kterého se snažíme náš polský tým podporovat a propojovat. A speciální je samozřejmě i vazba na Slovensko, protože tamní trh řada investorů stále vnímá jako příbuzný s českým.
Platí pořád, že v České republice máme nedostatek bytů a naopak poměrně hodně volných kancelářských prostor?
Úplně s tím nesouhlasím. Bytů je nedostatek, to je zcela zřejmé. Existuje řada přístupů jak to řešit, ale žádný zázračný recept nemáme. Správnou, ale nereálnou cestou by bylo masivně urychlit výstavbu, což by spíše teoreticky mohlo vést i ke zlevnění. Máme nový stavební zákon, ten ale v tomto ohledu zásadní změnu nepřinese, rozhodně nedojde k žádné revoluci. V Praze máme nestabilizovaný územní plán, Metropolitní plán je stále v projednávání, k dokončení by mohlo dojít v letech 2026/2027. Momentálně nevidím žádný silný faktor, který by mohl situaci nějak zázračně vyřešit.
V první řadě je podle mě potřeba stabilizovat povolovací procesy na bázi stavebního zákona a v Praze územní plán. Ve společnosti je třeba překonat nedůvěru a nepřejícnost ve vztahu k nové výstavbě. Development bývá spojován s různými podezřeními, jeho zablokování ale společnosti neprospívá. Potřebujeme stavět více, zejména bytů. Na tom se ještě poměrně snadno shodneme. Převést tento záměr do praxe je ale velmi složité. V neposlední řadě půjde o lidi, kteří budou uvádět nová pravidla do praxe. Je nutné, aby k tomu měli příslušné nástroje a prostředky. Mluvíme například o digitalizaci procesu povolování staveb. A obecněji jde o to, aby bylo developmentu přáno.
Nesouhlasil jste tedy se mnou, pokud jde o kancelářské prostory?
Celý rozhovor si můžete přečíst v Lawyers & Business č. 3/2024.
