Souběh funkcí už zase není jasný, upozorňují Rödl & Partner

|

V důsledky nedávné novely zákona o obchodních korporacích se „opět obnovila rozsáhlá debata o možnosti výkonu funkce člena statutárního orgánu za souběžného pracovního poměru u téže společnosti,“ upozorňuje Petra Budíková, advokátka a Associate Partner kanceláře Rödl & Partner.

Jak hodnotíte nedávné změny v úpravě v obchodních korporacích?

Po sedmi letech účinnosti zákona o obchodních korporacích došlo prvním dnem roku 2021 v zásadním změnám jeho znění. Většina změn je sice legislativně technického charakteru, ale část změn je i věcná. 

Rozhodně pozitivně hodnotíme, že zákonodárství reflektuje judikaturu a přenáší ji do úplných znění zákona, což z důvodu právní jistoty adresátů práva je krok správným směrem. Poukazujeme například na nové ustanovení stanovující možnost rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů do konce následujícího účetního období, kdy tato novelizace vychází z ustálené judikatury. 

Lehce v rozpacích jsme z proměny monistického systému vnitřní struktury akciové společnosti bez přechodného období, protože jsme ji v naší praxi často aktivně prosazovali. Znamenalo to pro nás, že jsme naše klienty museli informovat, že došlo ke změně, se kterou téměř nikdo nepočítal. Naše rozpaky se prohloubily na začátku roku, kdy u některých společností nastalo nemilé překvapení v důsledku automatického výmazu statutárního ředitele u všech akciových společností s monistickým systémem z obchodního rejstříku. Na druhou stranu hodnotíme pozitivně, že již ten náš český monistický systém je srovnatelný s tím zahraničním, protože do této novelizace, se skutečně jednalo o „monistický systém po česku“. 

Jednou ze změn, na kterou je určitě třeba pamatovat, je zpřísnění odpovědnosti člena statutárního orgánu a to ve více ohledech. 

Na co je podle vás třeba obzvláště pamatovat?

Změn, na které je třeba pamatovat, je pro naši praxi mnoho. Dovolíme si ale vyzdvihnout, co řešíme v současnosti nejčastěji. Statutární orgán (jednatel, člen představenstva, člen správní rady) by měl provést revizi zakladatelského právního jednání obchodní korporace a uvést jej do souladu s novelizovaným zákonem, protože jestli tak neučinil, tak ustanovení zakladatelského právního jednání, které jsou v rozporu s kogentními ustanoveními novely, pozbyla účinnosti.

A uvítali byste ještě další posuny?

Příkladem může například být přesnější vyjasnění pozic jednatele (statutárního orgánu) a zaměstnance obchodní společnosti v jedné osobě. Posun bychom rozhodně uvítali ve vyjasnění významu vyškrtnutí odstavce 3 v § 61 odst. 3 zákona o obchodních korporacích. 

V důsledku tohoto vyškrtnutí se totiž opět obnovila rozsáhlá debata o možnosti výkonu funkce člena statutárního orgánu za souběžného pracovního poměru u téže společnosti (zahrnující částečně či zcela kompetence náležející statutárnímu orgánu). 

Existují proto rozdílné názory na to, zda je třeba schvalovat pracovní smlouvy (a tedy i mzdy z pracovního poměru) zaměstnance, který je zároveň jednatelem (či členem jiného statutárního orgánu) obchodní společnosti, ze strany nejvyššího orgánu (valné hromady) obchodní společnosti. 

Dále také existují rozdílné názory na to, zda je třeba schvalovat pracovní smlouvy (a tedy i mzdy z pracovního poměru) zaměstnance, který je zároveň jednatelem (či členem jiného statutárního orgánu) obchodní korporace, ze strany nejvyššího orgánu (valné hromady) obchodní společnosti za předpokladu, kdy je vnitřním předpisem (schváleným nejvyšším orgánem obchodní korporace) stanoven například rámec částek pro mzdy zaměstnance. Tento rámec se bez dalšího použije také na pracovní smlouvu s osobou jednatele (statutárního orgánu), a tak mnohdy jednatel jako zaměstnanec a jednatel jako zástupce zaměstnavatele mezi sebou uzavře takovou pracovní smlouvu na pracovní pozici, která částečně či zcela zahrnuje také kompetence náležející statutárnímu orgánu. V důsledku toho se jednatel vyhne tomu a nenechá schválit svou pracovní smlouvu nejvyšším orgánem (valnou hromadou) obchodní společnosti s odkazem na daný vnitřní předpis, v důsledku čehož se majitelé obchodní společnosti ani nemusí dozvědět, že jednatel pobírá mzdu také jako zaměstnanec dané obchodní společnosti.

Změnám v úpravě obchodních korporací se rozsáhle věnuje číslo 3-4/2021 magazínu Lawyers & Business.

Foto: Rödl & Partner.

Předchozí

Bratislavskou kancelář bpv Braun Partners posílil Martin Provazník

Luděk Chvosta z White & Case odchází z vysoké advokacie, střídá ho Ivo Janda

Další