Světový dluh je rekordně „v záporu“. Svědčí to bitcoinu

|

Celkový celosvětový objem dluhu, který vykazuje záporný výnos, se nachází nejvýše v historii. Vyplývá to z ukazatele Global Negative-Yielding Debt Index, který sestavují společnosti Bloomberg a Barclays

Daný objem nyní dosáhl v půli listopadu hodnoty 17,05 bilionu amerických dolarů, přičemž dosavadní rekord z roku 2019 činil 17,04 bilionu. Za uplynulých osm měsíců se údaj více zdvojnásobil.

Záporný výnos dluhu znamená, že investor do příslušného dluhopisu získá k datu jeho splatnosti méně peněz, než za kolik jej koupil, a to po zahrnutí kuponu, tedy úrokových plateb. Dlužník – tedy emitent dluhopisu – tak dostává zaplaceno za to, že je mu možné peníze půjčit.  

Záporný výnos nyní vykazují třeba i dvouleté dluhopisy řecké vlády. To znamená, že athénské vládě nyní mezinárodní investoři vlastně platí za to, že jí mohou na dva roky své peníze půjčit. Ještě před několika měsíci by bylo něco takového nemyslitelné. 

Za znatelným nárůstem objemu dluhu, který vykazuje záporný výnos, stojí v současnosti zejména extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s americkým Fedem. Ty tak postupují proto, aby tlumily neblahé ekonomické dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření.

V důsledku růstu objemu aktiv, která nejen že nepokrývají inflaci, ale dokonce ani nezaznamenávají jakýkoli kladný výnos, stoupá mezi investory po celém světě sháňka po aktivech, která inflaci pokrývají, či jsou proti ní alespoň odolnější. Mezi ně patří například nemovitosti, ale také nyní opět intenzivně sledované kryptoměny v čele s bitcoinem. Jeho cena se čistě nominálně přibližuje historickému maximu z konce roku 2017, kdy stál takřka 20 tisíc dolarů.

Bitcoinu a dalším kryptoměnám svědčí nejen samotná zmíněná extrémně expanzivní politika centrálních bank, jejímž klíčovým cílem je stlačování úrokových sazeb napříč ekonomikou, včetně tedy výnosů dluhopisů. Tato měnová politika rovněž mezi investory vyvolává obavu z toho, že podnítí znatelné zrychlení inflace, a tedy že konvenční aktiva typu dluhopisů budou vůči inflačnímu znehodnocování ještě méně odolná než dnes.  

23. 11. 2020

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank, Národní ekonomická rada vlády


Lukáš Kovanda je český ekonom a autor ekonomické literatury, kromě jiného také raný popularizátor bitcoinu a kryptoměn v České republice a duchovní otec první české knihy o bitcoinu. Působí jako hlavní ekonom Trinity Banka je členem Národní ekonomické rady vlády, znovuustavené v roce 2020 zejména za účelem boje s ekonomickými dopady šíření nákazy onemocněním covid-19. Působí rovněž jako seniorní socioekonomický analytik při OSN, v rámci Rozvojového programu OSN. Kovanda je spoluzakladatelem Institutu ekonomického vzdělávání, který pořádá Ekonomickou olympiádu pro studenty středních škol. Současně je členem „rady moudrých“ ScioŠkoly společnosti Scio a vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE a na vysoké škole CEVRO Institut, kromě jiného vlastní předmět Pop-ekonomie.

Robert Němec: U nás platí pravidlo týmové práce

Další