Navrhované uzákonění hromadných žalob Sněmovna patrně schválí s některými úpravami, jak se na nich dohodla koalice. Podpořil je ve středu ústavně-právní výbor, opoziční pozměňovací návrhy zamítl. Spotřebitelé by návrhem zákona dostali právo vymáhat své nároky společně, soud by pak vydal jeden rozsudek. Jde o případy, kvůli kterým by se samostatně nevyplatilo lidem soudit kvůli nákladům řízení. Vládní předlohu nyní čeká v dolní komoře druhé čtení.
K zavedení kolektivních žalob pro lepší vymáhání práv spotřebitelů nutí Česko unijní směrnice z listopadu 2020. Vládní návrh představuje podle ministerstva spravedlnosti její minimalistické začlenění do českého právního řádu.
Předloha umožňuje hromadná řízení jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Spotřebitel by se musel přihlásit, žaloby by podávaly k Městskému soudu v Praze oprávněné neziskové organizace, tedy zapsané ve zvláštním seznamu. Z opozice zaznívaly obavy, že v případě schválení vládního návrhu v předloženém znění nebyly hromadné žaloby funkční.
Výbor doporučil na základě návrhů skupin koaličních poslanců snížení nutného počtu spotřebitelů pro hromadnou žalobu z 20 na polovinu a zvýšení horní hranice odměny žalobce z přisouzeného plnění. Zatímco podle vládního návrhu by mohla představovat až pět procent, právní výbor ji chce zvednout až na 16 procent, možná by ale byla i paušální částka.
Kvůli momentální opoziční převaze výbor nepodpořil koaliční návrh, aby se pro účely hromadné žaloby pokládaly za spotřebitele i mikropodniky. Poslanci opozičního ANO Patrik Nacher a Zuzana Ožanová neprosadili úpravy, podle nichž by odměna žalobce mohla činit až 25 procent a neziskové organizace podávající žaloby by nemusely být povinně zastoupeny advokátem. Žalobce bude podle vládního návrhu řízení financovat a má odpovídat za riziko neúspěchu ve sporu.
Princip hromadných žalob má kritiky. Například předseda poslanců ODS Marek Benda jej označil už dřív za nebezpečný trend, který k lepšímu postavení spotřebitele nepovede.