Dnes, ve středu 31. ledna, je poslední den pro řádné podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká lidí, kteří loni nabyli nemovitost nebo u jimi vlastněné nemovitosti nastala významná změna, jako je přístavba nebo změna výměry pozemku. Letos se navíc povinnost podat přiznání týká dalších zhruba 100.000 lidí kvůli změně zákona.
Podle Finanční správy podává daňové přiznání každoročně zhruba půl milionu osob, letos se ale jejich okruh mimořádně rozšíří. „Důvodem je zejména zavedení pravidla danění některých nemovitostí podle zápisu v katastru, nikoliv podle skutečného využívání,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.
Povinnost podat daňové přiznání se nově bude týkat některých majitelů garáží, kteří je tak mají zapsané v katastru, ale za tímto účelem je nevyužívali. V některých případech se dotkne místností v obytných domech pronajímaných turistům nebo zpevněných ploch pro parkování zemědělských strojů. Kompletní přehled změn zveřejnila Finanční správa v závěru loňského roku.
Přiznání k dani z nemovitosti není nutné podávat, pokud se změnily místní koeficienty v obcích. Jejich změnu automaticky zohlední Finanční správa při výpočtu výše daně.
Finanční správa také upozornila, že živnostníci, kteří mají od loňska ze zákona zřízenou datovou schránku, musí přiznání k dani z nemovitosti podat elektronickou formou. Už loni se jich elektronické podání týkalo v případě přiznání k dani z příjmu.
„V případě, že majitelé nepodají daňové přiznání k nemovitosti včas, hrozí jim pokuta ve výši 0,05 procenta z výše daně za každý den prodlení. Počítá se ale až šestý pracovní den po uplynutí lhůty pro podání, tedy od 8. února 2024. Pokuta za opožděné podání přiznání se nevyměřuje, jestliže nepřesáhne 1000 korun,“ uvedla Jana Melicharová ze společnosti KODAP.
Daň z nemovitosti je splatná do konce května, v případě jejího rozdělení je druhá splátka do konce listopadu. Pokud celková daňová povinnost u jednoho správce daně činí méně než 30 korun, daň se neplatí. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 korun.
Daň z nemovitosti se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanovený podle velikosti obce, a případně místním koeficientem. Letos se základní koeficient daně zvýšil o 80 procent. Výnos daně je stoprocentním příjmem obcí, loni se na ní vybralo 12,45 miliardy korun.