Samo mistrovství světa v hokeji v Praze a v Ostravě nebude mít významný dopad na českou ekonomiku jako celek, projeví se spíš lokálně v tržbách obchodníků. Větší dopad by ale mohlo mít vítězství českého mužstva, které by mohlo zlepšit spotřebitelskou náladu, a tím i přispět k rychlejšímu růstu hrubého domácího produktu (HDP). Shodují se na tom analytici. Čeští hokejisté v neděli večer ve finále mistrovství světa porazili Švýcarsko 2:0 a po 14 letech se stali mistry světa, po 39 letech se jim to podařilo na domácím ledě.
„Ekonomický dopad samotného pořadatelství turnaje bych nepřeceňoval. Pochopitelně přinese lokální růst tržeb obchodníků v pořadatelských městech, ovšem z pohledu celé ekonomiky se bude jednat o prakticky zanedbatelné objemy, maximálně v řádu jednotek miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Podobný názor má hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. „Předpokládáme, že samotný šampionát velkými čísly výrazněji nepohne. Podle odhadu Českého svazu ledního hokeje měl letošní šampionát spustit nákupy zákazníků včetně ubytování a útrat v restauracích v hodnotě okolo dvou miliard korun. Vzhledem k velmi úspěšné jízdě českého týmu šampionátem mohou být konečné útraty v pohostinství možná ještě vyšší, je však třeba počítat s tím, že část domácích fanoušků by pravděpodobně utrácela peníze za volnočasové aktivity i jinde a jinak. A i pokud bychom započítali celé dvě miliardy korun jako dodatečné nové výdaje českých domácností, zvýší celkovou spotřebu domácností v tomto roce jen o 0,05 procenta,“ upozornil.
Analytik XTB Štěpán Hájek nečeká významný přímý dopad šampionátu na ekonomický vývoj země, peníze se ale podle něj mohou do ekonomiky dostávat postupně přes vyšší spotřebu, vyplacené mzdy nebo investice. Turnaj se však podle něj pozitivně projeví v příjmech státního rozpočtu. „Stát by si měl na daních po sečtení výdajů za jídlo, pití, ubytování a dopravu přijít na více jak tři miliardy korun, což bude dvojnásobek přijmu z posledního mistrovství v roce 2015,“ uvedl.
Podle odborníků se na vývoji ekonomiky může výrazněji projevit české vítězství v turnaji. „Česká společnost je na úspěchy hokejové reprezentace skutečně citlivá, což dokládá mimo jiné stále živý odkaz čtvrt století starého Nagana, a tyto tak mají potenciál Čechům zvedat sebevědomí i náladu. Tyto psychologické faktory pak mají dopad i na chování Čechů jakožto ekonomických spotřebitelů,“ uvedl Hradil. Vítězství hokejistů podle něj může dodat impulz k růstu spotřeby domácností. „Tento efekt by mohl potenciálně dosáhnout i desítek miliard korun, a tedy desetin procentního bodu růstu HDP navíc,“ odhadl.
„Odborné studie dokládají, že triumf na akci typu hokejového šampionátu spouští endorfinovou vlnu, jež se šíří celý národem, takže lidé alespoň po nějaký čas vnímají ekonomiku i politiku pozitivněji. Výsledná lepší ekonomická nálada může dále povzbudit spotřebu domácností,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle Bureše by vyššímu růstu českého HDP mohly pomoci i navazující sportovní události, tedy fotbalové mistrovství Evropy v Německu a olympijské hry v Paříži, pokud budou znamenat snížení míry úspor domácností a zvýšení spotřeby. „Takový efekt však ve finále bude složité odlišit od celé řady dalších faktorů. My již před mistrovstvím světa počítali pro rok 2024 s velmi slušným růstem reálné spotřeby domácností okolo o 2,5 až tří procent. Rychlejší pokles míry úspor by pak mohl naše odhady ještě vylepšit,“ uvedl.
Z dlouhodobého hlediska se podle Bureše může pozitivně projevit na ekonomických číslech i vyšší návštěvnost Česka, protože zahraniční fanoušci si odnesou z mistrovství dobrou zkušenost se zemí. Letošní statistiky HDP ale tento efekt zatím nezachytí, uzavřel Bureš.