Mladý svět, který stejně jako Lawyers & Business vydává Mediální skupina A 11, otevírá ve spolupráci s advokátní kanceláři Drobiš & Novotný sérii právních otázek a odpovědí na situace, které může řešit kdokoliv z nás. Začínáme otázkou Milana z Břeclavi: Měl jsem dopravní nehodu a mám zlomenou nohu. Nehodu jsem nezavinil. Jsem v pracovní neschopnosti. Chci odškodnění, poradíte?
Dobrý den, Milane, zdravím také všechny ostatní čtenáře. Podobné dotazy dostáváme často.
Kde a kdy žádat odškodnění po dopravní nehodě
K žádosti o odškodnění je nutné zpravidla identifikovat viníka dopravní nehody a jeho zákonnou pojišťovnu vozidla. U pojišťovny vozidla viníka pak poškozený žádá o odškodnění jednotlivých náhrad za zranění. U nepojištěných vozidel se poškozený může domáhat náhrady prostřednictvím České kanceláře pojistitelů.
Jednotlivé náhrady se uplatňují postupně, a to obvykle dle jejich vzniku. Nejčastější a první náhradou bývá bolestné, které lze hodnotit obvykle bezprostředně po prvním ošetření nebo propuštění z první hospitalizace. Další náhrady, jako je ušlý výdělek, cestovné, náklady léčení a případné náklady péče se žádají nejčastěji po skončení pracovní neschopnosti nebo hlavního léčení.
U dopravních nehod s vážnějšími zraněními, které zanechají trvalé zdravotní následky (odborně ztížení společenského uplatnění), se hodnotí trvalé následky až po relativním ustálení zdravotního stavu poškozeného, což je nejčastěji rok po dopravní nehodě.
Jaké náhrady lze žádat k odškodnění za zranění
Základními náhradami v souvislosti se středně vážnou újmou na zdraví jsou bolestné, ušlý výdělek, cestovné do zdravotnických zařízení, účelně vynaložené náklady léčení, náklady péče a případné ztížení společenského uplatnění (trvalé zdravotní následky). V některých případech je možné žádat také o tzv. rentu nebo další nemajetkovou újmu. Každý případ je však individuální.
Na co si dát pozor při řešení bolestného
Na hodnocení bolestného mají hlavní vliv lékařské zprávy z prvotního ošetření. Často se stane, že lékaři v dokumentaci opomenou vypsat drobná zranění, jako jsou oděrky nebo pohmožděniny, tato zranění pak nejsou zahrnuta do hodnocení bolestného a těžko se pak zpětně prokazují. Je tedy důležité dbát na jejich správnost a úplnost. Problémem při samotném hodnocení bolestného mohou být formuláře pojišťovny, které vyplní ošetřující lékař, který není znalcem. Při hodnocení některá zranění může opomenout a tím část náhrady krátí. Bolestné lze žádat i za operační zákroky, které proběhnou později a nikoli bezprostředně po dopravní nehodě, ty jsou zpravidla řešeny doplatkem bolestného.
Rady a tipy od právníka
Základní radou pro každého je aktivně se zajímat o svá práva zejména ve směru k trestnímu řízení vůči viníkovi dopravní nehody. Není výjimkou, kdy pojišťovny krátí odškodnění v důsledku spoluodpovědnosti poškozeného při zavinění dopravní nehody a poškození se o tomto spoluzavinění dozví až s výplatou pojistného plnění. Aktivní zájem je také nutné projevit při zjištění, o které náhrady mohu žádat, kdy často bývají opomíjeny tzv. náklady péče nebo případné doplatky bolestného.
Při odškodnění újmy na zdraví je zásadní její správný výpočet, zde mohu doporučit obrátit se na specializovaného znalce. Znalec hodnotí bolestné i případné ztížení společenského uplatnění. Běžní lékaři, kteří vyplňují formuláře pojišťovny často některá zranění opomíjejí a tím poškozený může přijít o část náhrad.
JUDr. Zbyněk Drobiš
Právník projektu odskodneninehody.cz