Analýza Jiřího Matznera – Střet zájmů mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu nastává v praxi velice často, a to především u menších právnických osob, u nichž většinou existuje těsnější propojení mezi právnickou osobou a členy jejích volených orgánů a tím pádem i menší kontrola ze strany kontrolního či nejvyššího orgánu. Mimo jiné i z toho důvodu jsou v zákoně o obchodních korporacích a v občanském zákoníku nastavena pravidla, která musí každý člen voleného orgánu při vzniku střetu zájmů důsledně dodržovat. Popisujeme tak, jaké povinnosti zákonná pravidla o střetu zájmů zakotvují a jaké jsou důsledky jejich případného porušení.
Jednu ze základních povinností, kterou mají členové volených orgánů obchodních korporací a která je stanovena v ustanovení § 54 zákona o obchodních korporacích, je povinnost informovat obchodní korporaci o případném vzniku střetu zájmů. Pokud se člen voleného orgánu obchodní korporace dozví, že může při výkonu funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, má povinnost o tom bez zbytečného odkladu informovat orgán, jehož je členem a současně i kontrolní orgán, pokud je v obchodní korporaci zřízen, jinak nejvyšší orgán. Stejná povinnost se uplatní i v případě potenciálního střetu zájmů osob blízkých členovi voleného orgánu, jakož i osob jím ovlivněných či ovládaných.
Ustanovení zákona o obchodních korporacích upravující pravidla o střetu zájmů mají fungovat jako ochranná opatření vůči poškozování zájmů obchodních korporací, a to především ze strany statutárních orgánů, kteří se starají o majetek obchodních korporací a spravují jej. Porušení těchto pravidel je pak jednoznačně považováno za jednání v rozporu s péčí řádného hospodáře, se všemi z toho plynoucími odpovědnostními důsledky. Informační povinnost podle § 54 zákona o obchodních korporacích se týká členů všech volených orgánů obchodních korporací, tedy nejen statutárního orgánu, ale i orgánu dozorčího. V praxi se pak informační povinnost uplatní nejčastěji u orgánů statutárních.
I přes trochu nejasnou formulaci zákona se povinnost informovat o střetu zájmů vztahuje i na situace, kdy se člen orgánu dozví o střetu zájmů až po jeho vzniku (tj. ex post). Základní povinností člena voleného orgánu je totiž ctít svou povinnost loajality, která je jednou ze složek péče řádného hospodáře a při vzniku střetu zájmů dát přednost zájmům obchodní korporace, před zájmem vlastním. Pokud tak člen voleného orgánu učiní, nemělo by dojít k porušení povinnost péče řádného hospodáře.
Člen voleného orgánu obchodní korporace by vždy měl nastavit ve fungování korporace takové mechanismy, aby se včas dozvěděl o hrozbě případného střetu zájmů a byl schopen jej řádně a včas řádně a včas oznámit v souladu se zákonem. Při vzniku konfliktu zájmů je člen voleného orgánu povinen postupovat tak, aby o něm bezodkladně informoval orgán, kterého je členem (tj. například statutární orgán, jedná-li se o kolektivní orgán) a současně i kontrolní orgán (tj. například dozorčí radu), pokud byl zřízen, jinak nejvyšší orgán (tj. například valnou hromadu). Pokud obchodní korporace (tj. například společnost s ručením omezeným) nemá dozorčí radu a má jen jediného společníka, který je současně jejím jediným jednatelem, aplikuje se v takovém případě výjimka ze zákonné informační povinnosti, jelikož nedává smysl, aby člen orgánu měl povinnost informovat sám sebe.
