Insolvenční a exekuční legislativa se v posledních letech, kdy vládly ANO a ČSSD, nachýlila výrazně prodlužnickým směrem. Co od ní ale čekat dál, po posledních sněmovních volbách a s novou pravicovou vládou? Nad tím se zamýšlíme v hlavním tématu tohoto čísla Lawyers & Business. Řešíme rovněž, zda nezaspáváme v přípravách na příští léta, kdy budou dlužníci stále častěji držet rovněž bitcoiny a další kryptoměny. Jako mediální partneři konference Insolvence 2021 se ale vracíme také k některým důležitým tématům, které na ní řečníci rozebírali. Týkají se totiž rovněž chystané legislativy: v dohledné době bude nutné zejména transponovat evropskou směrnici o restrukturalizaci a insolvenci.
Jak o nových pravidlech oddlužení, tak o preventivní restrukturalizaci – která by umožnila podnikatelům řešit finanční problémy ještě dosažením platební neschopnosti – se nejspíše bude v příštích měsících intenzivně diskutovat. Zejména ohledně ministerstvem spravedlnosti dosud plánovaného sjednocení doby oddlužení pro podnikatele i na nepodnikatele na tři roky, totiž panují mezi jednotlivými experty výrazné neshody, ukázaly panely konference Insolvence 2021. Při splnění daných podmínek během tohoto časové období by totiž další nesplacené dluhy zjednodušeně řečeno zanikly.
Stejná pravidla pro podnikatele i nepodnikatele?
Jednotný režim pro podnikatele i nepodnikatele při oddlužení odpovídá obecným trendům v Evropské unii i dlouhodobému legislativnímu vývoji. Rozlišování důvodů pohledávek je pak irelevantní a diskriminující. To s odkazem na důvodovou zprávu uvedl k původnímu návrhu transpoziční novely, jež ale s novou Poslaneckou sněmovnou takzvaně spadla pod stůl, za ministerstvo spravedlnosti jeho legislativní expert Ondřej Zezulka.
Objevují se ale i opačné názory. „Směrnice počítá se zkrácením oddlužení na tři roky pro podnikatele, u nepodnikatelů zkrácení umožňuje, doporučuje, ale nevyžaduje, novela tak jde nad rámec unijní směrnice,“ popsala už v doprovodných materiálech ke konferenci Zita Prošková, pracovní a dluhová poradkyně z Člověka v tísni. „Zároveň, byť rozumím rozdílům mezi situací podnikatelů a situací fyzických osob, si neumím představit, že by podnikatelé měli tříleté oddlužení (a zároveň by jim směrnice umožnila i zbavit se spotřebitelských dluhů) a fyzické osoby nikoliv, tedy podle mého názoru je sjednocení a zkrácení oddlužení krok správným směrem,“ dodala k tomu svůj postoj, zároveň ale otevřela důležité související otázky: „Na druhou stranu, (…), přichází debata o tříletém oddlužení brzy po poslední velké novele insolvenčního zákona a vyvolává poměrně velké emoce napříč odbornou i laickou veřejností a spíš mám dojem, že se z ní stala politická věc. Je spravedlivé, aby druhou šanci dostali jen podnikatelé a ne fyzické osoby? Nepřinesl by odlišní režim podnikatelů a spotřebitelů snahy spotřebitelů jak se stát „podnikatelem“? Případně nevznikly by subjekty, které by byly schopny zařizovat spotřebitelům (samozřejmě bez znalosti, co to obnáší) status „podnikatele“?“
