Ministerstvo spravedlnosti připravilo dvě varianty návrhu řešení trestního postihu nesouhlasného pohlavního styku, které včera ministr Pavel Blažek představil a následně odešle předsedům jednotlivých poslaneckých klubů. „Splnili jsme slib, že připravíme řešení trestního postihu nesouhlasného pohlavního styku a můžeme potvrdit, že 27. června ho prodiskutujeme společně se všemi zástupci stran zastoupených ve Sněmovně. Na potřebě nové právní úpravy se již dříve shodla většina stran. Úprava se týká hlavně definice znásilnění a předkládáme ji ve dvou verzích. Jedna vychází z absence souhlasu a druhá z projevu nesouhlasu,“ uvedl na setkání Pavel Blažek.
Varianta první ponechává stávající koncept trestného činu znásilnění a vytváří nový trestný čin nesouhlasného pohlavního styku. „Budou tak postihovány případy, kdy není užito násilí, ani není oběť ve stavu bezbrannosti, ale s pohlavním stykem nesouhlasí nebo nesouhlas neprojeví z důvodu silného úleku či překvapení,” doplňuje ministr spravedlnosti.
Druhá varianta redefinuje trestný čin znásilnění tak, že bude omezen jen na soulož a srovnatelný pohlavní styk. „V této variantě nebude trestný čin znásilnění založen na násilí, ale na pouhém projevu nesouhlasu či zneužití bezbrannosti. Méně závažné sexuální praktiky založené na násilí nebo na zneužití bezbrannosti pak budou vyčleněny do nového trestného činu sexuální útok,” uvádí Pavel Blažek.
U obou variant se v návaznosti na judikaturu Nejvyššího soudu výslovně stanoví, že za bezbranné je vždy považováno dítě mladší pěti let. Pokud s dítětem mladším pěti let někdo vykoná pohlavní styk, jde vždy o znásilnění a nikoli o pohlavní zneužívání. U starších dětí se otázka, zda je ve stavu bezbrannosti, znalecky zkoumá.
Dalším tématem, které ministr Pavel Blažek včera zmínil, je schválení Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, tzv. „Istanbulské úmluvy”. „Předpokládám, že Istanbulskou úmluvu projedná vláda příští týden, a to 14. června 2023. Předpokládám, že ji vláda schválí a odešle k projednání do Poslanecké sněmovny, kde se o ní povede další politická diskuze,” říká ministr Blažek.
V rámci tématu redefinice trestného činu znásilnění představil náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák dvě analýzy, ze kterých ministerstvo vycházelo při přípravě uvedených variant:
- Nezávislá analýza projektu Legal Data Hub
· Porovnává tresty ukládané za znásilnění s tresty ukládanými za ostatní trestné činy v letech 2015-2022.
· Hlavním zjištěním studie, jejímž autorem je dr. Jakub Drápal, je, že pachatelé znásilnění jsou trestáni nejpřísněji po pachatelích vražd.
· Celá studie Legal Data Hub (Jakuba Drápala) „Tresty za znásilnění jsou druhé nejpřísnější po vraždě“ je k dispozici pod tímto odkazem.
- Analytický materiál Nejvyššího státního zastupitelství
· Postihován trestného činu znásilnění v kontextu celého právního řádu obecně není mírné.
Další diskutovaná témata představil náměstek Antonín Stanislav:
- Připravovaná novela trestního řádu:
Ten má za cíl snížit počet vězeňské populace: „V současné době máme 19 750 vězňů, o 698 víc od prvního ledna 2023 Náklady na jednoho vězně jsou cca 1800,-Kč/den což je celkem 13,5 miliardy za rok,“ uvedl Antonín Stanislav.
- Návrh zákona o lobbingu
Návrh zákona o lobbingu jsme po poměrně náročném mezirezortním připomínkovém řízení předložili vládě. V současnosti je tedy předmětem politických diskuzí. Dále očekáváme v Poslanecké sněmovně.
- Zákon o hromadných žalobách a insolvenční zákon
Naplňujeme programové prohlášení vlády. Oddlužení neboli osobní bankrot se zkracuje od poloviny roku 2023 z pěti na tři roky. Z téměř 300 připomínek se nepodařilo vypořádat pouze jednu, zákon tedy půjde v souladu s legislativními pravidly vlády ve variantách.
- Zákon o ochraně oznamovatelů
Je v současném volebním období prioritou vlády. Pavel Blažek se zasadil o nové, urychlené předložení transpozičních návrhů do legislativního procesu. Nyní míří k podpisu prezidentovi. Jeho účinnost je plánovaná k 1. srpna 2023.