Podobně jako snad vše kolem nás, i počítačový svět v koronavirových časech doznal výrazných změn – v dobrém i špatném.
Prodeje počítačů začaly po letech, kdy statistiky zaznamenávaly spíše klesající trend opět růst, poprvé za deset let. Lidé začali pořizovat počítače pro home office i školáky odkázané na distanční výuku. Současně však výrazně vzrostla i aktivita kyberzločinců, kteří se zaměřili jak na firmy oslabené v důsledku ochranných opatření, tak na uživatele zahnané karanténou do méně chráněného domácího prostředí. Ale nové technologie ukázaly v praxi své možnosti například v medicíně – a nejde jen o e-roušku.
Distanční vzdělávání má slabiny
Počítačové technologie umožnily například distanční vzdělávání, které zajistilo, byť ve formě, jež má svá určitá omezení, aby při ochranných opatřeních, která si vynutila i zavření škol, nebyl zcela přerušen proces školní výuky. Ukázaly se však i určité slabiny, které tento systém, jenž se na řadě škol jinak už běžně využívá, má v celoplošném rozsahu, v němž byl v takovéto formě nasazen poprvé.
Takže se třeba zjistilo, že na něj nejsou ještě tak zcela připraveni ani účastníci (ne každá rodina má doma počítač, a v mnoha se o jeden dělí více lidí), tak nároky na přenosovou infrastrukturu (i když operátoři nabízejí možnost vysokorychlostního připojení už ve většině pokrytí republiky, ne každý jej využívá a simultánní přístup velkého počtu účastníků dává i těmto jinak výkonným sítím dost slušně zabrat).
Osvědčila se však elektronická komunikace, která pomohla omezit chození lidí na úřady a poštu. Navíc poštovní datové zprávy, které mají platnost doporučeného dopisu, byly během nouzového stavu bezplatné, takže téměř milion a čtvrt uživatelů datových schránek tak mohlo komunikovat zdarma nejen se státem, ale i mezi sebou, posílat faktury, smlouvy, objednávky, potvrzení nebo certifikáty.
Vzrostl zájem o DMS a EDM
Mezi firmami vzrostl v této souvislosti zájem o řešení pro správu dokumentů (Document Management System – DMS, nebo také Electronic Document Management – EDM). To jsou počítačové systémy určené ke správě elektronických nebo zdigitalizovaných papírových dokumentů, např. převedených skenováním do elektronické podoby a podnikových informačních systémů (včetně ERP systémů pro řízení firmy nebo finančních toků) obecně.
Informační systémy pro správu dokumentů přináší řadu výhod. Mezi nejdůležitější v oblasti bezpečnosti patří zajištění přístupu k vybraným dokumentům, sledování jednotlivých změn a zamezení ztráty dat. Z hlediska uživatelského komfortu je pak významná rychlost vyhledávání, automatizace zpracování, verzování dokumentů, možnost sdílení dokumentů a dat z jednoho místa apod.
U aplikací pro správu dokumentů a dat je samozřejmě žádoucí, aby fungovaly dle platné legislativy, ale to si naštěstí už seriózní dodavatelé hlídají a zajišťují sami, takže není nutné se obávat.
Digitální data jsou křehké zboží
Elektronizace dokumentů otevřela uživatelům řadu nových možností a výhod, ale má také úskalí, které je potřeba mít na paměti. Jedno ze zásadních tkví v samotném principu: digitální data jsou křehké zboží, a podle toho je nutné s nimi nakládat. Na rozdíl od papírových šanonů, které – pokud se jim věnuje odpovídající péče a nedostanou se k nim myši a plíseň – mohou teoreticky přetrvat doslova věky, u dokumentů v elektronické podobě je to složitější. A tak je nutné zajistit nejen důsledné zálohování (což naštěstí v cloudové éře už není zásadní problém), ale i to, aby byly dostupné v perspektivě do budoucna.
Dnes už asi nepřečtete to, co máte uloženo na starých disketách – nikoli proto, že byste neměli program na otevření příslušných souborů, software bývá naštěstí zpětně kompatibilní po několik generací, ale proto, že už prakticky (snad s výjimkou muzeí) není k dispozici fyzický hardware, který by to umožňoval.
I donedávna běžné CD a DVD mechaniky jsou postupně s nástupem streamovaných médií na ústupu, a životnost a spolehlivost USB, byť se vás někteří dodavatelé budou snažit přesvědčit o opaku, rozhodně není neomezená. Stejně jako archivace na CD/DVD pomocí vypalovací mechaniky – jde o proces změny fotochemické vrstvy a co udělá čas se záznamem tohoto typu, se můžeme přesvědčit na starých fotografiích – ty jsou však, na rozdíl od nečitelných dat na starém vypalovaném CDčku ještě použitelné.
Přístup k datům a citlivým údajům
Dále je to samotný přístup k datům, k nimž byste měli mít – zejména v případě těch, které obsahují citlivé údaje – přístup, pokud možno pouze vy, resp. maximálně pár dalších pověřených osob, ale rozhodně ne hackeři a kyberzločinci. Přesto jim je dost firem nabízí téměř na stříbrném podnose vzhledem k nedostačující úrovni jejich zabezpečení – ať už z neznalosti, lajdáctví či prosté lenosti něco pro to udělat.
Ano, kvalitní zabezpečení na profesionální úrovni zpravidla něco stojí, i když i pro ty nejšetrnější je k dispozici řada řešení na slušné úrovni nabízených zdarma. Data však mají svou cenu, a jejich skutečnou hodnotu často uživatelé poznají, až když o ně přijdou. K dispozici je naštěstí dnes řada specializovaných řešení – záměrně nehovoříme o programech, protože obvykle jde o kombinaci jak softwarového, tak hardwarového zabezpečení.
Zvláště v současné době, kdy v důsledku koronavirových opatření musela podstatná část firem přejít z větší či menší části na home office, je toto riziko zvláště aktuální. Zatímco ve firmě bdí nad dodržováním bezpečnostních pravidel IT tým a správci sítí, při práci z domova už lidé často tak ostražití nejsou, a hackeři mají žně. Brouzdání po internetu a sociálních sítích, k němuž mají pracovníci v domácím prostředí sklony, otvírá kyberzločincům bránu do firem a také toho samozřejmě náležitě využívají.
Pozor nejen na fake news!
S tím, jak lidé vyhledávají nejrůznější informace o koronaviru, jej začali kyberzločinci zneužívat jako návnadu – na internetu se kromě záplavy nejrůznějších dezinformací, tzv. fake news, začaly objevovat škodlivé soubory, které například slibují návody, jak se před ním chránit. Obsahují však i nebezpečné programy, které mohou napadnout počítač uživatele.
Softwarové firmy začaly proto intenzivně vyzývat ke zvýšené obezřetnosti, aby lidé bezhlavě neklikali na vše, co jim webové stránky nebo e-maily podsouvají, a zejména na dokumenty nebo videosoubory s koncovkou .exe nebo .lnk. Uživatelé by měli mít nainstalovaný účinný antivir – ty nabízené zdarma mohou prokázat užitečné služby.
Výhody a silné stránky digitálního zdravotnictví
Na druhou stranu se právě v koronavirové epidemii ukázaly i výhody a silné stránky digitálního zdravotnictví – řada aplikací umožňuje komunikaci mezi zdravotníky a občany, ať už jde o pacienty v domácí karanténě, nebo špičkové specialisty v nemocnicích.
Chytré náramky měřící výdej energie a spánkovou aktivitu, změří další parametry jako třeba krevní tlak, a data z těchto zařízení pak mohou být odeslána třeba lékaři do zdravotní dokumentace nebo jako podklad ke konzultaci, aniž by bylo nutné absolvovat návštěvu v ordinaci fyzicky osobně. Mnohé z těchto aplikací, s nimiž se lze setkat v počítačích, mobilech, či tzv. wearable electronics, neboli nositelné elektronice (jejímiž typickými představiteli jsou chytré hodinky nebo zmíněné fitness doplňky), mají možnost propojení do komplexnějších zdravotnických systémů označovaných jako Smart Health či mHealth.
A právě tam se ukazují možnosti moderních IT systémů nejvýrazněji – využívají například umělé inteligence pro analýzu velkých datových souborů, určování diagnóz a vhodné léčby. Koneckonců i na dnes velmi frekventované predikci vývoje covidové situace se výraznou měrou podílejí právě tyto systémy zpracovávající tzv. big data.
Díky těmto počítačovým a komunikačním technologiím mohou i lékaři z menších zdravotnických zařízení využívat znalostí a zkušeností, a dokonce třeba i přímé pomoci svých kolegů z velkých nemocnic. Propojení specializovaných lékařských týmů prostřednictvím videokonferencí je dnes už vcelku běžná záležitost, stejně jako sdílení informací či zdravotní dokumentace.
Text: Radek Ptáček