Dubanská: Telemedicína bude od 1. ledna oficiálně „povolena“

|

Telemedicína jako způsob poskytování zdravotní péče a její právní rámec se u nás teprve formují. Advokátka Barbora Dubanská komentuje současnou situaci na poli telemedicíny a dodává: „Rozvoji digitálního zdravotnictví a telemedicíny je věnována velká pozornost, a byť cíle stanovené vládou ve Strategii 2030 pro zdravotnictví nebyly příliš ambiciózní, vývoj posledních měsíců dává naději, že došlo k velkému urychlení této vize a lékaři i pacienti se dočkají jasných pravidel pro poskytování telemedicíny i další podpory pro rozvoj této oblasti. Do budoucna bude nutné vyřešit mnoho otázek pro poskytování péče prostřednictvím telemedicíny. Mezi ty základní patří otázka definování výkonů vhodných pro telemedicínu a jejich parametrů ve spolupráci s odbornými společnosti a dlouhodobá udržitelnost systému i v kontextu systému úhrad.“

Současný právní rámec telemedicíny

Pacienti mají větší zájem o nabídku poskytování zdravotních služeb na dálku a poskytovatelé zdravotní péče si pak kladou otázku, v jaké podobě je možné telemedicínské služby poskytovat.

Při posuzování podmínek poskytování telemedicíny je nezbytné odlišit situace, kdy se jedná o poskytování zdravotních služeb a kdy nikoliv. V případě, že lékař poskytuje radu nebo jiným způsobem poskytuje zdravotní službu, je nezbytné dodržet obecné požadavky zákona o zdravotních službách. Při poskytování zdravotních služeb by lékař měl zajistit postup de lege artis, tedy dle pravidel lékařské vědy. Dále by měl zejména zvážit, zda je v daném případě vůbec možné pacientovi vzdáleně konzultaci poskytnout s ohledem na omezené možnosti vyšetření stavu pacienta na dálku. Zároveň by měly být dodrženy požadavky na identifikaci pacienta, řádné informování pacienta a informovaný souhlas pacienta s poskytnutím služby.

Spor o to, zda je možné telemedicínské služby vůbec poskytovat definitivně vyřešila novela zákona o zdravotních službách, která nabyde účinnosti 1. ledna 2022, a to ohledně konzultačních služeb. Novela doplňuje do zákona o zdravotních službách větu, která výslovně stanoví, že konzultační služby lze poskytovat prostřednictvím dálkového přístupu nebo ve vlastním sociálním prostřední pacienta nebo v jiném místě, kde se aktuálně pacient nachází. Novela však nestanoví žádná konkrétní pravidla poskytování takových služeb na dálku, například zda k tomu lékař musí mít určité technické vybavení, zda musí být fyzicky přítomen v ordinaci, nebo zda se musí jednat o pacienta, kterého již fyzicky prohlédl.

S ohledem na neexistenci podrobných pravidel či metodik pro poskytování vzdálených konzultací je třeba hledat podpůrná doporučení. Mezi ně patří stanovisko Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost ohledně obecných požadavků na videokonference, které je vhodné aplikovat i na komunikaci s pacienty. Rovněž je z pohledu ochrany dat nezbytné přihlédnout ke skutečnosti, že řada nemocnic byla zařazena mezi poskytovatele základních služeb, na které jsou kladeny vyšší nároky co do zabezpečení dat. V případě elektronické komunikace s pacientem je nezbytné zajistit šifrování komunikace a uložených dat, zákonné požadavky na vedení elektronické zdravotní dokumentace a zabezpečení IT systému proti vnějšímu napadení. Jako určité vodítko, jak poskytovat zdravotní služby na dálku, mohou posloužit i podmínky úhrad vzdálených konzultací, které nabízejí zdravotní pojišťovny. Každá pojišťovna přitom stanoví podmínky odlišně, mezi požadavky patří registrace pacienta u vykazujícího lékaře nebo fyzická přítomnost lékaře ve zdravotnickém zařízení, některé zdravotní pojišťovny rovněž uvádí, že vzdálenou konzultací nelze nahradit preventivní prohlídku pacienta.

Elektronizace zdravotnictví

Elektronizace se dlouhodobě projevuje v oblasti lékárenství a léčiv. Jedním z příkladů je koncept elektronického receptu, který existuje v českém právu již několik let a povinným se jeho použití stalo v roce 2018. Na elektronický recept navazuje lékový záznam, který v omezené míře umožňuje sdílení pacientských dat mezi lékaři a lékárníky.

V oblasti poskytování zdravotních služeb je třeba zmínit možnost vést zdravotnickou dokumentaci v čistě elektronické podobě nebo v kombinaci elektronické a listinné podoby. Sdílení základních údajů o pacientovi je možné i přeshraničně, ovšem pouze v podobě pacientského souhrnu.

Průlomem je nový zákon o elektronizaci zdravotnictví. Tento zákon pokládá základy budoucího rozvoje elektronického zdravotnictví v České republice. Kromě zavedení povinnosti dodržovat standardy stanovené vyhláškou přináší zejména integrované datové rozhraní, jehož součástí jsou základní registry poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotních pracovníků a pacientů, ale i identifikace osob, které do těchto registrů přistupují.

Nový zákon o elektronizaci zdravotnictví bude do praxe uváděn v průběhu následujících let a například zmiňované IT standardy zatím nejsou vypracovány, na plnou elektronizaci zdravotnictví si tedy budeme muset ještě počkat.

Autorka je řídící partnerkou advokátní kanceláře Dubanská & Co.

Předchozí

Blažek: Priority jsou soudní znalci, státní zastupitelství a novela trestního zákona

PRK pracovala pro Gunnebo, transakce se účastní i největší severská banka

Další