Generální ředitelé věří, že v letošním roce se jejich firmám bude dařit, to by se mělo v průběhu roku odrazit i v postupném oživení celé české ekonomiky. Hlavní hrozbou pro ně v letošním roce už nebude inflace, ale tradičnější byznysová omezení: nedostatek kvalitních lidí či přílišná regulace a byrokracie, vyplývá z nejnovějšího unikátního průzkumu mezi generálními řediteli českých firem PwC CEO Survey.
Šéfové českých firem věří, že letošní rok bude lepší než ten loňský. Dvě třetiny (67 %) generálních ředitelů předpokládají, že výnosy jejich firmy se v letošním roce zvýší. To je sice o tři procentní body více než loni, ale stále pod úrovní let před covidovou pandemií a zahájením války na Ukrajině.
„Pozitivní zprávou především je, jak chtějí firmy růstu výnosů dosáhnout. Podíl generálních ředitelů očekávající vyšší výnosy je jen mírně vyšší než posledně. Loni ale vyšší růst tržeb očekávali především díky zdražení svých produktů. Letos sázejí na inovace, motorem růstu by pro firmy měl být vývoj nového výrobku či služby a pokračující expanze,“ komentuje výsledky aktuálního PwC CEO Survey řídící partner PwC Česká republika Jiří Moser.
Téměř čtvrtina generálních ředitelů (23 %) tak chce vyšších výnosů dosáhnout zavedením nového výrobku či služby, 19 % spoléhá na růst na domácím trhu a 15 % na expanzi do zahraničí. Díky zvýšení cen a marží chce letos růst jen 8 % firem, loni to bylo 21 %.
„Generálních ředitelů jsme se na jejich očekávání ptali již po patnácté. A dlouhodobě se ukazuje jasná korelace mezi očekáváním manažerů a následným vývojem celé ekonomiky. Čím pozitivnější předpoklady generální ředitelé mají, tím lepší výsledek ukazuje celá česká ekonomika. Lze proto předpokládat, že v letošním roce postupně začne docházet k oživení a v celoročním srovnání se české hospodářství odrazí a poroste,“ dodal Jiří Moser.
Poměrně silný přitom zůstává i akviziční apetit, čtvrtina firem plánuje letos realizaci akvizice jiné společnosti. Více nakloněny nákupům jsou přitom ty firmy, které s podobnou akvizicí mají nedávnou zkušenost.
Hlavní obavy: nedostatek kvalitních lidí a regulace. Strach z inflace výrazně klesá
Pozitivnější očekávání od letošního roku se odrážejí i v hlavních předpokládaných hrozbách. Generální ředitelé se totiž nejvíce obávají nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců (84 %) a s tím souvisejícím rizikem tlaku na růst mezd (81 %). „Právě nedostatek skutečně kvalitních lidí trápí českou ekonomiku dlouhodobě nejvíce. Až nezdravě nízká nezaměstnanost snižuje tlak na osobní rozvoj zaměstnanců. A lidé, kteří mají pro firmu skutečně přidanou hodnotu, proto chybí. V souvislosti s nastupujícími proměnami trhu práce způsobenými digitalizací problém chybějících kvalifikovaných lidí ještě zesílí,“ dodává expertka PwC na pracovní trh Andrea Linhartová Palánová.
I když vysoká inflace českou ekonomiku bude opouštět poměrně pomalu, obavy z ní meziročně výrazně klesly. Loni byla hlavním strašákem, bálo se jí 90 % šéfů firem, letos je to jen 64 %, podobně rychle klesly obavy z cen i nedostatku energií nebo surovin.
Naopak na přední místa se vracejí témata, která české firmy trápí dlouhodobě: nekvalitní legislativa a její těžko předvídatelné změny (74 %), přílišná regulace (71 %), ale i kybernetická rizika (73 %). „Pod dojmem konsolidačního balíčku vzrostly i obavy z daňové zátěže, zároveň se změny odrazily i v růstu nejistoty ohledně politického vývoje. To ale platí i napříč eurozónou,“ dodal Jiří Moser.
Firmy chtějí spíše nabírat než propouštět
Ani v letošním roce nebude nezaměstnanost pro českou ekonomiku představovat problém, mezi potenciálními riziky se dokonce umístila až na posledním místě. Šéfové českých firem očekávají spíše nárůst počtu zaměstnanců než jejich pokles: 41 % zaměstnavatelů očekává stabilní počet zaměstnanců, 42 % počítá s jejich mírným nárůstem. Naopak ke snížení počtu zaměstnanců by mělo dojít jen u 18 % firem, s razantnějším snižováním počítá jen 6 % generálních ředitelů.
Pokračujícím trendem rovněž bude digitalizace a automatizace. Téměř každá třetí firma (29 %) počítá s tím, že alespoň 5 % stávajících pozic nahradí automatizací či robotizací. „S rychlým nárůstem AI a dalších technologií poroste tlak na to, že se zaměstnanci budou učit novým dovednostem a přeškolovat se na nové pozice, což se již ve firmách děje. Řada stávajících pozic do několika let zanikne a naopak vznikne spousta nových, fenomén AI tak na absolutní číslo nezaměstnanosti nebude mít zásadní vliv. Proměny na trhu práce ale budou razantní,“ dodala Andrea Linhartová Palánová.
Ekonomiku výrazně promění nástup umělé inteligence
Zatímco v předchozích letech byl hlavním signálem digitalizace a modernizace českých firem přesun do cloudu, příští roky budou ve znamení rychlého nárůstu AI.
I když cloudová řešení už využívá 87 % českých firem, za nejvýznamnější do budoucna je označuje jen polovina generálních ředitelů. Přichází totiž generativní umělá inteligence: ta bude
v následujících 3-5 letech nejdůležitější pro 76 % generálních ředitelů, necelá polovina firem (48 %) s ní už přitom má zkušenost.
„Ještě před dvěma lety větší význam umělé inteligenci přikládalo jen 40 % ředitelů, nyní jsme na dvojnásobku. Aktuálně drtivá většina generálních ředitelů věří, že umělá inteligence přiměje zaměstnance osvojit si nové dovednosti a změní způsob vytváření hodnot ve firmách. Největším limitem pro zavádění AI jsou ale momentálně společnosti sami, jejich kultura a ochota skutečně měnit zaběhnuté způsoby práce a inovovat. Důležité je nejen zaměstnance vzdělávat a technologii jim zprostředkovat, ale i je patřičně k transformaci motivovat. “ interpretuje výsledky Petr Ložek, vedoucí partner technologického poradenství PwC Česká republika.
Podle aktuálního PwC CEO Survey tak 63 % generálních ředitelů očekává potřebu nových dovedností u svých zaměstnanců a 60 % předpokládá vyšší tlak ze strany konkurence právě kvůli využití AI. Technologickou strategii společnosti ale zatím AI ovlivnila jen u třetiny firem, uzavírá průzkum. I když význam AI v očích českých generálních ředitelů roste, vyspělé země jsou napřed. Např. v Německu očekává potřebu nových dovedností zaměstnanců až 72 % dotázaných generálních ředitelů.