Analýza Víta Inquorta – Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023 se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích („Nařízení“). Nařízení ukládá nové povinnosti dovozcům vybraného zboží ze třetích zemí do EU. Cílem této analýzy je pomoci podnikatelům identifikovat, zda se na ně Nařízení vztahuje, a pokud ano, jaké nejdůležitější povinnosti jim ukládá.
Na koho se Nařízení vztahuje
Nařízení se vztahuje na každého, kdo je:
- dovozcem usazeným v EU, který dováží ze třetí země do EU zboží uvedené v příloze I Nařízení (zejména hliník, cement, železo a ocel, hnojiva, elektřina a vodík), případně zušlechtěné výrobky z něj („Zboží“) a podává celní prohlášení s návrhem na propuštění Zboží do volného oběhu;
- držitelem povolení k podání celního prohlášení, který deklaruje dovoz Zboží;
- nepřímým celním zástupcem, který podává celní prohlášení s návrhem na propuštění Zboží do volného oběhu za dovozce usazeného mimo EU.
Pokud bude podnikatel Zboží dovážet výhradně v rámci EU, nebude se na něj Nařízení vztahovat. Podnikatelé, kteří Zboží dovážejí ze zemí mimo EU, mohou použít jinou osobu, která za ně bude podávat celní prohlášení, a v takovém případě bude povinnosti stanovené Nařízením plnit tato osoba (celní zástupce).
Jaké povinnosti Nařízení ukládá
Povinnosti dle Nařízení lze rozdělit do dvou fází v závislosti na tom, v jakém časovém rámci je třeba je začít plnit.
Fáze 1: Povinnost vykazovat obsažené emise
Tato fáze začala již 1. října 2023 a bude trvat do 31. prosince 2025. Podstatou této první fáze je povinnost podávat zprávy o tzv. obsažených emisích. Nařízení používá zkratku „zpráva CBAM“.
Obsažené emise jsou podle Nařízení přímé i nepřímé emise související s výrobou dováženého Zboží. Nařízení stanoví konkrétní metody a postupy, které je třeba při výpočtu obsažených emisí dodržet.
Prvním vykazovaným obdobím je čtvrté čtvrtletí roku 2023. Zpráva CBAM za první vykazované období musela být předložena nejpozději do 31. ledna 2024.
Zpráva CBAM musí být předložena přechodnému registru CBAM (CBAM Trader Portal) spadajícímu pod Evropskou komisi. Přechodný registr CBAM byl zprovozněn a přihlašování funguje prostřednictvím tohoto odkazu.
Přístup do registru je kvůli zajištění ověření totožnosti umožněn pouze dovozcům nebo nepřímým celním zástupcům, kteří jsou zaregistrováni v systému UUM&DS (systém jednotné správy uživatelů a digitálních podpisů v EU). Registrace v systému UUM&DS provádí Celní správa ČR, proto je nutné si o přístup do CBAM Trader Portal zažádat prostřednictvím elektronického formuláře dostupného na webových stránkách Celní správy. Zprávy CBAM jsou podávány elektronicky.
Sankce za nedodržení, nesprávné nebo neúplné podání zprávy CBAM stanoví jednotlivé členské státy. Podle Nařízení však musí činit 10 až 50 eur za tunu neohlášených obsažených emisí. V ČR zatím tyto sankce nebyly stanoveny, ale dá se očekávat, že v budoucnu stanoveny budou.
Fáze 2: Povinnost platit za certifikaci obsažených emisí (tzv. uhlíkové clo)
Tato fáze bude zahájena 1. ledna 2026. Povinnosti platné pro tuto fázi tedy zatím neplatí, má však smysl se na ně začít už nyní připravovat.
V této fázi budou mít povinné osoby kromě výše uvedené povinnosti vykazovat obsažené emise také povinnost zakoupit si certifikáty pro zohlednění emisí obsažených v dováženém Zboží, neboli zaplatit tzv. uhlíkové clo.
Na jaké otázky si odpovědět
Podnikatelům lze v tuto chvíli doporučit, aby si zodpověděli následující otázky:
- Na které z produktů, které podnikatel dováží ze třetích zemí, se Nařízení vztahuje?
- Pokud podnikatel žádné takové produkty nedováží, Nařízení na něj nebude mít dopad.
- Pokud podnikatel takové produkty dováží, je třeba:
- Identifikovat, jaké konkrétní požadavky na vykazování emisí skleníkových plynů se vztahují na jednotlivé druhy produktů.
- V případě, že se jedná o skupinu s více subjekty, které dovážejí zboží ze třetích zemí a vztahuje se na ně Nařízení, zvážit zjednodušení struktury importu, kdy by za všechny záležitosti související s Nařízením, včetně zpracování zpráv CBAM, výpočtů apod. odpovídal například pouze jeden subjekt.
- Zvážit změny v dodavatelském řetězci, které by mohly snížit počet subjektů, na které se vztahuje Nařízení.
Z výše uvedeného plyne, že prvním krokem by mělo být posouzení, do jaké míry a v případě jakých produktů (pokud vůbec nějakých) se Nařízení na konkrétní subjekt bude vztahovat. Na základě tohoto posouzení je dále třeba identifikovat konkrétní povinnosti a zvolit strategii do budoucna, případně tuto strategii změnit.
CBAM V KOSTCE
Nařízení je účinné již od 1. října 2023 a subjekty, na které se vztahuje, musely již do 31. ledna 2024 předložit první zprávu CBAM. Od 1. ledna 2026 začne platit povinnost platit uhlíkové clo. Dovozci Zboží ze třetích zemí by proto měli co nejdříve posoudit, v jakém rozsahu se na ně vztahuje povinnost podávat zprávy CBAM, a měli by co nejdříve zajistit přístup do přechodného registru CBAM. Dále lze doporučit zvážit případné zavedení dalších opatření pro maximální efektivitu a minimalizaci nákladů.
Vít Inquort
Advokátní koncipient v Eversheds Sutherland. Specializuje se na právo nemovitostí, smluvní právo, spornou agendu, právo životního prostředí a další. Ve své praxi poskytuje i obchodněprávní poradenství, a to především pro zahraniční klienty podnikající v ČR.