„Mezi vrcholnými filatelisty existuje cosi jako Svatá trojice. Jde o Mauricius, Britskou Guyanu a havajské misionářské známky,“ prozrazuje v rozhovoru pro Lawyers & Business Tomáš Mádl, který je právníkem a developerem, zároveň ale vášnivým filatelistou a prezidentem Prestige Philately Club Prague. „Ale jsou další zajímavé věci, a to i dost nečekané. Například první známky z Ugandy – vydávané v ugandských pralesích anglickými jezuity koncem 19. století. Jsou extrémně vzácné a jejich ceny v posledních letech letí neskutečně nahoru. Tyto známky mají skvělý příběh a jsou romantickou stopou dobrodružné historie objevování afrického kontinentu.“
Kdy jste se poprvé dostal ke známkám?
Zhruba v pěti letech jsem od sestry dostal album s prvními dětskými známkami. Už si nepamatuji na svoji první známku, ale vím, že jsem začínal sbírat ty s motivem motýlů. Chtěl jsem totiž mít co nejbarevnější sbírku, což bylo u dítěte pochopitelné. Když mi bylo asi osm let, začal jsem sbírat známky s náměty olympijských her. To, co mě mimo jiné u známek drželo, byly paradoxně vědomosti. Díky známkám jsem si obohatil znalosti z dějepisu, zeměpisu nebo společenských věd, což se mi ve škole hodilo. A u známek jsem už vlastně zůstal dodnes.
Takže z dětské radosti se stala celoživotní?
Mám pro to hned několik důvodů. Díky známkám se dodnes dozvídám řadu zajímavých informací. Tím dalším jsou lidé, kteří se kolem filatelie pohybují. V oboru je mnoho inteligentních a úspěšných osobností. A pak, sběratelství je přece nositelem hlubokých zážitků, je takřka životním stylem a dává i velký investiční smysl. Adrenalin k tomu také patří. Snažíte se získat významný exemplář do své sbírky. Po letech hledání se objeví někde v aukci a vy se ho snažíte koupit za smysluplnou cenu. Věřte mi, že jsem několikrát zažíval téměř infarktové stavy. Jedete přes půl světa, jdete vysoko a nakonec to třeba nedostanete. Filatelie umí ukázat, jak může být něco nedostupné.