Advokacie a právo pohledem Jana Januše – Nově zvolený prezident Petr Pavel začíná naznačovat, jak bude vypadat „jeho“ Ústavní soud. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček a jeho zástupce Vít Alexander Schorm fungují ukázkově. Od začátku roku pak má Česko i Schormova nástupce v úřadu vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva, který se tento týden představil i novinářům.
Petr Pavel rozdává až překvapivé množství rozhovorů a opakovaně je tak novinář dotazován rovněž na to, koho bude letos Senátu posílat jako nominanty na ústavní soudce. Ze všech jeho dosavadních vyjádření je pravděpodobné, že se nástupcem Pavla Rychetského v čele Ústavního soudu stane emeritní předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Pavel o tom mluvil už začátkem ledna pro Deník, méně určitě pak v neděli v Otázkách Václava Moravce. Je třeba říct, že Baxa k Ústavnímu soudu patří a v Senátu nejspíše nebude mít sebemenší problém. Nabídku dost možná dostanou třeba i profesoři Jan Kysela nebo Jan Wintr, které zvolený prezident opakovaně jmenuje jako právní experty, s nimiž chce o právních tématech mluvit. Pokud by měl zájem, k Ústavnímu soudu by mohl zamířit i profesor Jiří Přibáň, není ale pravděpodobné, že by v tuto chvíli opustil svou skvělou akademickou kariéru ve Velké Británii.
„Ústavní soud zrušil část ustanovení zákona o advokacii k poskytnutí právní pomoci ze strany ČAK,“ najdeme aktuální zprávu právě na webu Ústavního soudu. Česká advokátní komora reagovala tak, že „je připravena plnit širší roli v poskytování právní pomoci“. „Právní úprava, kterou Ústavní soud shledal jako protiústavní, se týká podmínky, podle které může o určení advokáta v rámci bezplatné právní pomoci požádat Komoru pouze nemajetný žadatel, a to po osvědčení svých příjmových a majetkových poměrů. Naopak u majetných klientů vycházela právní úprava z principu volné soutěže mezi advokáty s tím, že hrazené právní služby si majetní klienti dokážou obstarat sami, neboť v České republice v současné době vykonává aktivně advokacii téměř 13 tisíc advokátů. Ústavní soud dospěl k závěru, že role Komory má být širší, neboť právo na právní pomoc musí být zajištěno všem, tedy jak osobám nemajetným, tak majetným. Tedy i ti druzí, pokud se jim nepodaří najít advokáta, který by jim poskytl požadovanou právní službu, budou mít právo požádat Komoru o určení advokáta, ovšem za odměnu stanovenou podle ustanovení advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění) o mimosmluvní odměně, pokud se s Komorou určeným advokátem nedohodnou jinak,“ připomněla Česká advokátní komora.
„Zrušení podmínky prokázání nemajetnosti v § 18c odst. 1 zákona o advokacii znamená nutnost novelizace příslušných ustanovení zákona o advokacii tak, aby byl odlišně stanoven postup v situaci, kdy žádá o určení advokáta nemajetný klient v rámci práva na bezplatnou právní pomoc, a kdy tak činí majetný klient, který odměnu určeného advokáta uhradí sám. Komora bude při přípravě této právní úpravy postupovat v úzké spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti jakožto věcně příslušným resortem,“ uvedla dále Komora.
Klid pak panuje v úřadu veřejného ochránce práv, ombudsman Stanislav Křeček si totiž se svým novým zástupcem Vítem Alexanderem Schormem rozumí o dost lépe, než tomu bylo dříve s Monikou Šimůnkovou. „Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček a jeho zástupce Vít Alexander Schorm se dohodli, že od prvního února bude zástupce ombudsmana zaštiťovat především agendy s lidskoprávním přesahem,“ dočteme se tak na webu veřejného ochránce práv.
„Ombudsman i jeho zástupce chtějí úřad připravit na možné přijetí dalších lidskoprávních kompetencí. Veřejný ochránce práv už nyní řeší řadu otázek spojených lidskými právy nebo právy dětí. Česká republika se připravuje na zřízení funkce dětského ombudsmana a nezávislé instituce na ochranu lidských práv (NHRI). Obojí u nás – na rozdíl od většiny evropských zemí – totiž dosud chybí,“ čteme dále a Stanislav Křeček k tomu dodává: „Věřím, že zákonodárci působnost dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituce svěří právě nám. Proto jsme se s panem zástupcem rozhodli na tento mandát připravovat.“ Výslovně pak říká: „Cením si výborné spolupráce s panem zástupcem i toho, jak rychle se dokázal zapojit do chodu úřadu.“ A spokojený je i Schorm: „Těším se na výzvy, které tato další etapa naší spolupráce přinese. Věřím, že společně s panem ombudsmanem a dalšími kolegy budeme nadále naplňovat nejen poslání veřejného ochránce práv pomáhat lidem, ale bude se nám také dařit prosazovat společensky důležité systémové změny.“
„Novým zmocněncem pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva je Mgr. Petr Konůpka. Od roku 2013 vykonává v kanceláři vládního zmocněnce funkci zástupce. Dne 1. listopadu 2022 složil Vít A. Schorm slib do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny, kterým se ujal funkce zástupce veřejného ochránce práv. Jelikož je tato funkce neslučitelná s jakoukoli činností ve veřejné správě, pozbyl tímto dnem funkce zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Podle Statutu vládního zmocněnce je vládní zmocněnec zaměstnancem Ministerstva spravedlnosti, v jehož rámci řídí kancelář vládního zmocněnce, která je odborem tohoto ministerstva. Ve výběrovém řízení na pozici ředitele kanceláře vládního zmocněnce uspěl Mgr. Petr Konůpka, který byl od 1. ledna 2023 jmenován ředitelem kanceláře vládního zmocněnce,“ zrekapitulovalo ministerstvo spravedlnosti a připomnělo, že Konůpka má zkušenosti například i z Mezinárodního trestního soudu pro Rwandu.