Loňský rok byl pro firmy velmi náročný a nejistá ekonomická situace, růst nákladů i vyšší administrativní nároky v podobě povinných datových schránek vedly řadu z nich k ukončení činnosti. Podnikání ukončilo téměř 277 tisíc živnostníků, což je nejvyšší počet od roku 1993. Vloni vzniklo celkem 115 tisíc podnikatelských subjektů, ovšem zaniklo jich přes 309 tisíc – třikrát více než v roce předchozím. Vyplývá to z údajů společnosti Imper, která poskytuje největší online databázi českých firem Merk.cz.
Uplynulý rok se ukázal jako zlomový především pro živnostníky. Nově se zaregistrovalo 68 tisíc OSVČ, stejně jako v roce předchozím, ovšem skončilo celkem 277 tisíc živnostníků, což je v české historii rekordní počet. Na druhém místě se s velkým odstupem umístily společnosti s právní formou s.r.o., kterých vloni zaniklo cca 14 tisíc. Dalšími právními formami, které nejčastěji zasáhlo zrušení činnosti, se po OSVČ a s.r.o. staly zahraniční fyzické osoby (4 703 zaniklých), spolky (3 424) a také fyzické osoby podnikající v zemědělství. Právě tento obor zasáhla krize oproti předchozímu roku výrazněji – skončilo 2 836 subjektů, v roce 2022 to přitom bylo pouhých 812.
Nejvíc zrušených živností od zákazu švarcsystému
Počet vloni zrušených živností téměř dorovnal dosavadní rekord z roku 1993, kdy skončilo přes 278 tisíc živnostníků – kromě rozdělení Československa hrál roli zřejmě především legislativní zákaz švarcsystému, který začal platit právě v tomto roce. V ostatních letech se počty zrušených živností pohybovaly v desetitisících, výjimkou byl kromě roku 1993 také rok 2013, kdy skončilo téměř 150 tisíc živnostníků, a poté postcovidový „válečný“ rok 2022.
„Nejvíc živnostníků ukončovalo vloni svou činnost v průběhu února a března, přičemž strmý nárůst zřejmě výrazně ovlivnila nová povinnost v podobě datové schránky, kterou stát od ledna začal postupně všem povinným zřizovat. Pro řadu OSVČ to zřejmě byl finální impuls k definitivnímu ukončení činnosti, kterou mohly mít například pozastavenou,“ dodává Tomáš Berger, CEO společnosti Imper.
Jaké obory mají u živnostníků nejvyšší „úmrtnost“? Nedaří se především restauračním zařízením, která bojují s vyššími náklady a menší ochotou zákazníků utrácet. Právě hostinskou činnost ukončilo vloni téměř 22 tisíc lidí – pro srovnání v předchozím roce to bylo 6 209 a v roce 2021 jen 1 526 živnostníků. Druhým nejčastěji rušeným oborem je zednictví (19 627 zrušených živností oproti 4 310 v roce předchozím). Třetí příčku obsadilo zámečnictví a nástrojářství (13 404 oproti 3 328 v roce 2021).
Novým společnostem přál leden
Nejvíce podnikatelů si ke startu nové firmy vybralo nepřekvapivě leden, společnosti ale vznikaly poměrně rovnoměrně během celého roku. Třetina firem se zrodila v Praze, s velkým odstupem následované Brnem a Ostravou. Na opačném konci se pak ocitly východočeské Pardubice, Hradec Králové a Ústí nad Labem, kde počet nových firem nepřekonal hranici jednoho tisíce. Celkem bylo vloni založeno 115 tisíc nových společností, obdobně jako v předchozím roce.
„Velikost měst a krajů ovlivňuje i počet vzniklých firem a na špičce se tak dlouhodobě drží Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, v nichž vzniklo přes 60 % všech nových společností. Naopak v nejmenším Karlovarském kraji se vloni zrodilo jen něco přes dva tisíce nových firem,“ doplňuje Tomáš Berger z Imperu.
Mezi nově vzniklými firmami vedly s téměř 60 % OSVČ, s 24 % následované spol. s r. o., podobně jako v roce 2022. Zrodilo se také 2 875 spolků, 1 693 SVJ, 765 akciových společností a 209 nadačních fondů. Méně se dařilo novým politickým stranám a hnutím – vznikly pouze 3, přičemž o rok dříve jich přibylo hned 30.
Jaké obory přilákaly nejvíc nových firem? První místo patří volným živnostem v oboru výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, tedy většina OSVČ, na druhé se pak dostaly firmy zaměřené na přípravu stavenišť (7 %), třetí místo patří společnostem podnikajícím v oboru silniční dopravy, které vloni oproti předchozímu roku předběhly firmy působící ve správě a pronájmu realit.