Matzner: Budoucnost je ve velkých týmech a v byznysovém poradenství

|

Jiří Matzner, zakladatel advokátní kanceláře Matzner et al, chystá ve své firmě v příštích letech významné změny. Nově nastaví její strukturu, zároveň hledá možné příležitosti k akvizici či k fúzi. „Kdyby se chtěl někdo spojit, nebo naopak uvažoval o tom, že bude svoji činnost postupně omezovat, ať se prosím ozve,“ říká Matzner v partnerském rozhovoru pro Lawyers & Business, ve kterém dává rovněž nahlédnout do svého byznysového myšlení a názorů na současnost i budoucnost trhu právních služeb.

Jaká budoucnost podle vás čeká advokátní trh?

Svět poskytování právních služeb se bude podle mého názoru ubírat cestou zvětšování advokátních kanceláří, fúzí a možná zakládání struktur, které budou mít mezioborové přesahy. To znamená kromě práva půjde o daně, účetnictví, mezinárodní vztahy, regulatoriku a obecně poradenství jako takové. Nebude to už jen čistě právní byznys. Napovídá tomu jednak poslední dění na trhu a jednak to, že takto fungují velké mezinárodní kanceláře. Sám mluvím poslední dva roky o tom, že bych při rozvoji své vlastní advokátní kanceláře šel rád nejen cestou jejího zvětšení co do počtu osob a oborů, které jsme schopni zvládnout, ale rovněž přidal část, která se bude věnovat byznysovému poradenství. To má mnohem větší přidanou hodnotu než samotné právo. Právníků je velmi mnoho, jsou chytří, ale pro majitele firem jsou zajímaví hlavně tehdy, když mají byznysový přesah a ideálně životní zkušenost z byznysu. A dokážou majitelům i managementům podniků pomáhat v posouvání jejich cílů. Vědí, že to, co udělají dnes, bude mít na podnik dopad za rok nebo za dva. 

Tedy  právní poradenství bude spíše začleněno do toho byznysového?

Problematika je už tak široká, že není možné, aby to všechno obsáhl jen jeden člověk. Moje vidění budoucnosti tak spočívá v týmech, které jsou schopné působit mezioborově s kvalitní znalostní základnou. Trochu je to návrat k tomu, co jsme vídávali v 90. letech, ve velkých poradenských společnostech. Dnes už vidíme, že obrovské technologické společnosti skupují svou menší konkurenci. Možná ani ne tak proto, že by měla tak skvělé výrobky, ale nechtějí, aby vyrostla a ohrozila je. A něco podobného brzy uvidíme i v účetnictví, v auditu a nepochybně v oblasti práva. Musíme se na trh rovněž dívat ne ve smyslu, kým chceme být zítra, ale kým chceme být za tři nebo za pět let. 

Mnoha akvizicím v současnosti překáží to, že společníkem advokátní kanceláře nemůže být nikdo jiný než advokát. Je to zastaralý koncept i v tom, že dnes je trendem motivovat zaměstnance alespoň symbolickým podílem na společnosti. V advokacii je to ale v mnoha případech vyloučené. Není dost dobře možné se domluvit ani s investorem. To by se mělo změnit. Rozdíl mezi tím býti společníkem a býti jednatelem v advokátní kanceláři by ale měl být zachován, kancelář by měl vést advokát. Ten ví, v čem advokacie spočívá a v čem je specifická. Tato překážka ve vlastnictví advokátních kanceláří sice není jen u nás, ale ve světě už není úplně obvyklá. Je škoda ji obcházet tichým společenstvím a různými holdingovými strukturami, když pak stejně klienti neví, kdo za danou právní firmou stojí. Pojďme se přihlásit k otevřenosti a k tomu, že by klidně mohla existovat třeba kancelář J&T Legal nebo Penta Legal. 

Je to na legislativní změnu?

V zákoně by se to mělo změnit. Pokud jde čistě o vlastnictví, nerozumím tomu, proč by to nemělo jít. Třeba pokud by moji advokátní kancelář jednou zdědily moje děti, nezbylo by jim nic jiného než ji zavřít. Pokud nebudou advokáti, nebudou ji moci provozovat. To mi přijde u fungující kanceláře, funkčního obchodního modelu, jakéhokoliv poskytovatele služeb, škoda.

Celý rozhovor si můžete přečíst v Lawyers & Business č. 11/2021. V elektronické verzi jej můžete zakoupit na Alza.cz.

Předchozí

Otevřená advokacie totálně propadla, Nahodil skončil předposlední

Vyšlo nové Lawyers & Business!

Další